Česko si bude se Slovinskem vyměňovat zkušenosti se zaváděním elektronické evidence tržeb. Po setkání se svým protějškem Mirem Cerarem na úvod dvoudenní návštěvy Slovinska to v pondělí prohlásil premiér Bohuslav Sobotka. České firmy by se podle něj mohly zapojit také do probíhající slovinské privatizace. Premiéři hovořili i o situaci na Ukrajině a na západním Balkánu. Sobotka se následně sešel i se slovinským prezidentem Borutem Pahorem a předsedou parlamentu Miranem Brglezem.
Premiéři spolu jednali zhruba hodinu v Prezidentském paláci v centru metropole Lublaně. Hlavním tématem bylo prohloubení hospodářských vztahů. Projekt elektronické evidence tržeb, kterou obě země chtějí zavést po chorvatském vzoru, slovinská vláda plánuje spustit už v září. Podle Sobotky si Česko a Slovinsko budou vyměňovat zkušenosti s případnými problémy. Podporu vyjádřil Sobotka také dalšímu rozvoji severojižní železniční trasy, která vede od Baltu přes Česko a Rakousko až do jadranského přístavu Koper ve Slovinsku. Přístav podle českého předsedy vlády využívá i řada českých firem.
Sobotka svého kolegu informoval také o tom, že se Česko, které bude od července předsedat takzvané visegrádské čtyřce (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), chystá Lublaň častěji zvát na setkání na ministerské úrovni. Slovinsko má podle Cerara zájem účastnit se například jednání o otázkách spravedlnosti či zemědělství. Lublaň by prý mohla přispět k prohlubování vztahů se zeměmi západního Balkánu, jejichž přibližování k Evropské unii v pondělí oba premiéři podpořili.
Sobotka se s Cerarem shodl také na postoji k ukrajinské krizi. Podle Cerara v případě dodržování minských dohod o mírovém urovnání konfliktu není třeba prohlubovat sankce, které Západ přijal vůči Moskvě kvůli její podpoře ukrajinských separatistů. Sobotka by v případě dodržování ujednání z Minsku trvání sankcí ve stávající podobě prodloužil do konce roku 2015.
Jednání předsedů vlád se netýkalo jen hospodářské problematiky - prohloubit spolupráci by prý chtěli také v kultuře. Podle Sobotky plánují Praha a Lublaň zahájit společnou iniciativu, na jejímž konci by mělo být zapsání památek vytvořených slovinským architektem Josipem Plečnikem v obou zemích na seznam kulturního dědictví UNESCO.
