Více než polovina menších nemocnic akutní péče nedostala podle analýzy Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) zveřejněné v pondělí od zdravotních pojišťoven v lednu dost peněz na to, aby zvýšily platy o pět procent. Nemocnice následné péče jsou na tom ještě hůř, na zvýšení platů nemá 67,8 procenta z nich.

Růst tarifů o pět procent přitom garantoval všem nemocnicím v letošní úhradové vyhlášce ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Ředitelům státních nemocnic to nařídil a lékařské odbory potvrdily, že platy tam stouply.

"AČMN ověřila skutečné navýšení úhrad úhradovou vyhláškou pro rok 2015 prozatím za měsíc leden. Tvrdá čísla úhrad skutečně zaplacených zdravotními pojišťovnami za péči poskytnutou v měsíci lednu ukazují, že v akutní péči nedosáhlo minimálně tříprocentní navýšení úhrad nezbytného pro pětiprocentní zvýšení platů a mezd 59,6 procenta nemocnic," uvádí asociace na svém webu.

V následné péči je pro pětiprocentní růst platů potřeba navýšení úhrad o pět procent, toho se nedočkaly téměř tři čtvrtiny nemocnic a zařízení následné a dlouhodobé péče, dodává AČMN.

Místopředsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Břeňková v pondělí informovala, že pětiprocentní navýšení základní mzdy provedly například nemocnice kraje Ústeckého a Pardubického, kde lékaři dostali přidáno tři procenta plus jinou kompenzaci. Odbory informace z krajů nadále sbírají.

Předseda lékařských odborů Martin Engel uvedl, že podle jeho informací zvýšily tabulkové platy všechny státní nemocnice. S propočty příjmů a výdajů nabídla podle něj pomoc všem nemocnicím pracovní skupina na ministerstvu, zájem o tyto propočty projevila jen sušická nemocnice, což navíc není běžná nemocnice, nýbrž LDN.

"Koncem dubna se pracovní skupina sejde, aby situaci znovu vyhodnotila," shrnul Engel.

V anketě AČMN zatím získala odpovědi 47 nemocnic akutní péče. Z nich nárůst úhrad od pojišťoven o tři procenta a víc potvrdilo 19 nemocnic, o dvě až tři procenta 18 nemocnic, o jedno až dvě procenta šest nemocnic. Méně než loni v lednu dostaly čtyři nemocnice.

V následné péči odpovídalo v anketě 59 zařízení. Z nich nárůst úhrad od pojišťoven o pět a více procent potvrdilo 19, nárůst mezi třemi a pěti procenty pět zařízení, nárůst do tří procent sedm zařízení. Méně než loni v lednu dostalo 28 těchto zařízení. Následná péče je spojena s potřebou většího počtu personálu než péče akutní, proto pro odpovídající nárůst platů potřebuje od pojišťoven více peněz.

Z ankety AČMN rovněž vyplynulo, že se zatím nepotvrdil předpoklad, že se zrušením stokorunového hospitalizačního poplatku stoupnou počty pacientů následné péče. Počet vykázaných a pojišťovnami zaplacených ošetřovacích dnů v lednu 2015 proti měsíčnímu průměru roku 2014 klesl na 99,6 procenta.