Článek "Hitler je gentleman", který Miloš Zeman připsal Ferdinandu Peroutkovi, prezident stále nemá, ačkoli jeho mluvčí Jiří Ovčáček po něm pátrá už několik týdnů.

Prezident Zeman v pondělí při návštěvě Mariánských Lázní řekl, že pokud se článek nenajde, omluví se. "Přestože jsem ho skutečně četl," uvedl a dodal, že Peroutka napsal v době okupace ještě horší věci.

Podle Zemana při hledání inkriminovaného článku narazil jeho mluvčí na texty, kde například mluví o Hitlerovi jako o největším z Němců. Kromě toho v jiné stati Peroutka údajně píše, že Češi nemohou očekávat pomoc z Ruska nebo od exilové vlády, ale že "výnos vůdce o zřízení protektorátu je naší novou ústavou," uvedl Zeman.

Prezident v lednu ve svém projevu na pražském fóru k holokaustu hovořil mimo jiné o selhání intelektuálů v krizové situaci, jakou byl nástup nacismu, a o jejich fascinaci nacismem.

"Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem 'Hitler je gentleman'. Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: 'Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky'," řekl tehdy Zeman.

Existenci takového článku zpochybnil jak historik Petr Zídek, tak Společnost Ferdinanda Peroutky. Prezident ale trvá na svém. Sdružení Ferdinanda Peroutky otevřeným dopisem Zemana vyzvalo, aby svá tvrzení buď doložil, nebo se veřejně omluvil.

Zeman se na jedné straně několikrát vyznal k obdivu k Peroutkovi, současně ale nyní říká, že tento novinář publikoval víc sporných textů. Totéž prohlašuje i prezidentův mluvčí Ovčáček. "Já bych citoval článek z dubna 1939, kde Ferdinand Peroutka přibližně měsíc po vyhlášení protektorátu píše o tom, že Adolf Hitler, velký vůdce německého národa, největší z Němců vstoupí do Valhally (mytologická síň padlých - pozn. red.) německých dějin," řekl Zeman v únoru.

Dílo novináře, spisovatele, dramatika a kritika Ferdinanda Peroutky se stalo součástí zlatého fondu českého politického myšlení a publicistiky. Za první republiky řídil kulturně politickou revue Přítomnost a přispíval do různých periodik v čele s Lidovými novinami. Za okupace odmítl spolupráci s gestapem a byl až do konce války vězněn v koncentračním táboře Buchenwald.

Po osvobození řídil jako šéfredaktor Svobodné noviny a týdeník Dnešek, věnoval se vlastní literární tvorbě a stal se též poslancem Národního shromáždění za národní socialisty.

Po komunistickém puči v roce 1948 autor monumentálního historického díla Budování státu emigroval, pak se usadil v USA. Byl jedním ze zakladatelů a do roku 1961 vedoucím českého vysílání Rádia Svobodná Evropa.

Související