Prezident Miloš Zeman ocení ve státní svátek 28. října studenta Petra Vejvodu, který loni přišel o život, když bránil spolužačku před útokem psychicky nemocné ženy ve škole ve Žďáru nad Sázavou. Řád Tomáše Garrigua Masaryka dostane František Kriegel, který se odmítl podvolit okupantům v roce 1968.

"Pan prezident ve státní svátek 28. října udělí in memoriam medaili Za hrdinství Petru Vejvodovi, který byl zavražděn při obraně spolužačky, a Řád Tomáše Garrigua Masaryka Františku Krieglovi, který po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy jako jediný odmítl podepsat tzv. moskevský protokol," uvedl pro HN prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

"Pokud jde o vyznamenané v tomto roce, zpravidla se to utajuje až do poslední chvíle. Ale já jsem ve svém projevu 28. října minulého roku už řekl dva případy, kde vyznamenání udělím. První bude Medaile Za hrdinství pro studenta, který byl ve Žďáru nad Sázavou zavražděn šílenou ženou, když bránil svoji spolužačku," řekl Zeman na besedě se studenty v Chodově na Sokolovsku při své návštěvě Karlovarského kraje.

Rodiče Petra Vejvody vnímají udělení medaile jako významné ocenění činu svého syna. "Velmi si toho vážíme, je to velká pocta. Určitě by pro nás bylo lepší, kdyby bylo možné vrátit čas a měli jsme syna zpátky, ale to bohužel nejde," řekl studentův otec Kamil Vejvoda.

Střední škola ve Žďáru nad Sázavou odhalí pamětní desku připomínající hrdinství svého studenta na den Petrových narozenin 20. května.

"Ocenění medaili za hrdinství in memoriam škola přijímá s velkým uspokojením," řekl ředitel školy Zdeněk Musil. Pamětní deska připomínající chlapcův hrdinský čin, při kterém položil vlastní život, bude ve středu 15. dubna odhalena také u dubové aleje na hrázi Veselského rybníka v Novém Veselí. Alej tam vysázeli loni v říjnu hejtmani při setkání s prezidentem, který na místě projevil přání, aby alej nesla jméno Petra Vejvody.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček řekl, že Kriegel bude oceněn za statečnost.

Kriegel byl v roce 1968 předsedou Ústředního výboru Národní fronty a na rozdíl od ostatních československých představitelů odmítl v Moskvě podepsat souhlas s intervencí vojsk Varšavské smlouvy v ČSSR ze srpna toho roku, nadiktovaný Sověty. Původním povoláním lékař byl za svůj postoj následně vyloučen z komunistické strany a přišel o všechny veřejné funkce. Později mezi prvními podepsal Chartu 77 a angažoval se v disentu. Zemřel na konci roku 1979. Zeman jeho plánované ocenění loni oznámil v reakci na rozhodnutí radnice Prahy 2 neudělit Kriegelovi čestné občanství.

Související