Přestože se česká vláda zavázala, že bude pracovat na tom, aby klesl podíl romských dětí zařazovaných do speciálních škol, tak je praxe jiná. Nevládní organizace Amnesty International ve své zprávě za loňský rok zmiňuje nejen neúspěšnou vládní politiku, kdy počet romských dětí v těchto školách stoupá, ale i zvláštní praktiky některých škol v přístupu k Romům.

Praxí se v některých školách stává, že se v rámci jedné třídy vytvoří běžná a výběrová třída. V druhé většinou převažují bílí žáci. Například základní škola Šalounova v ostravských Vítkovicích testuje děti rovnou při zápisu. Ti lepší chodí dokonce do výběrové budovy. V anonymní zprávě Amnesty International vedení škol přiznává, že je k vytvoření výběrové třídy vedl odliv neromských žáků.

"Praktiky, které vedou k oddělování dětí ve vyučování, se dnes objevují ve větší míře. Takový vývoj je znepokojující a zcela v rozporu se zákazem segregace," uvedla expertka Amnesty International na romskou problematiku Jana Vargovčíková.

Výběrové třídy s sebou často nesou i další překážky, než je "pouhý" úspěch v testu. Součástí těchto tříd mohou být i doplňkové aktivity, například sportovní. "To je pro romské rodiče takřka automaticky signálem, že tato třída není pro ně," dodává Vargovčíková.

Ředitelé pod tlakem "rodičovské lobby"

Za oddělováním dětí mnohdy nestojí ani tak neochota ředitelů děti integrovat, ale "rodičovská lobby". Zpráva ukazuje, že neromští rodiče raději odhlašují své děti ze škol, kde je velký počet romských dětí. Vytvářejí se tak naprosto segregované školy, kdy je na ředitele kladen tlak k vytváření speciálních tříd.

Sepisování petic a přehlašování dětí čelila například základní škola Merhautova v Brně, kde před deseti lety spojili dohromady tradičně romskou školu se školou, kam chodili převážně bílí žáci.

Amnesty International také varuje, že se tento problém bude zhoršovat spolu s tím, jak je stále obtížnější umisťování zdravých romských dětí do praktických škol. "Ze základních škol praktických se pouze přesune nerovný přístup ke kvalitnímu vzdělání do hlavního vzdělávacího proudu," dodává Vargovčíková.

Podle organizace by školám pod tlakem rodičů měli pomoct zřizovatelé a ministerstvo školství. To případné stížnosti přesouvá na Českou školní inspekci. Do problému se ale vložil ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, který plánuje do konce roku vypracovat analýzu segregovaných škol.

Související