Česko chce pomoct hlídat Středozemní moře a účastnit se námořní operace Evropské unie Triton. Podle informací HN je Česko připraveno na operaci nejen vyčlenit miliony ze státního rozpočtu, ale také poskytnout desítky expertů a vybavení.
S touto nabídkou jede ve čtvrtek český premiér Bohuslav Sobotka na mimořádný summit evropských lídrů k migraci. Ten se rozhodl svolat předseda Evropské rady Donald Tusk poté, co se o víkendu utopilo ve Středozemním moři přes 800 uprchlíků směřujících k evropským břehům.
Summit by měl rozhodnout o nové strategii, jak tragédiím na moři zabránit. Jako výchozí bod pro jednání slouží desetibodový plán, který vypracovali v pondělí ministři zahraničí zemí osmadvacítky.
Počítá právě se zdvojnásobením financování pro operace Triton a Poseidon. Podle návrhu závěrů summitu, které mají HN k dispozici, by se měly prostředky pro tyto operace navýšit nejen pro letošní rok, ale také pro rok 2016.
Humanitární organizace ale vyzývají i k rozšíření mandátu operace Triton. Na rozdíl od humanitární operace italského námořnictva s názvem Mare Nostrum, která skončila ke konci minulého roku, totiž lodě Tritonu nemohou vyplouvat hlouběji do moře, téměř až k libyjským teritoriálním vodám, a tam aktivně hledat a zachraňovat lodě s uprchlíky. "Tak daleko ta diskuse není, výsledkem by mělo být navržení zadání pro akce a jejich rozsah. Samotné 'vyhledávání a záchrana' ale podle nás stejně nestačí, jedním z klíčových kroků musí být nesmlouvaný boj proti organizovanému zločinu," řekl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Podle vysoce postaveného zdroje z Evropské rady je pravděpodobnost, že by se mandát pro operaci Triton rozšířil, velmi malá. Navýšení rozpočtu Tritonu by ale mohlo vést k tomu, že díky například častějším vyjížďkám by se mohlo dařit lodě s uprchlíky odchytnout dříve, než ztroskotají.
Právě rozpočet je kromě omezeného mandátu největší slabinou operace Triton. Zatímco Mare Nostrum mělo k dispozici měsíčně přes devět milionů eur, rozpočet Tritonu je necelé tři miliony eur měsíčně. Dobrovolně se dosud do operace Triton zapojilo 15 evropských zemí, včetně Islandu nebo Norska, které nejsou součástí EU. Česká republika se teď chce na operaci účastnit také. Přispět má miliony korun, ale také desítkami expertů. Ke břehům Středozemního moře by vyslala i potřebné vybavení nebo například vycvičené psy.
Česko je ale přesto stále přesvědčeno, že je nutné pomáhat přímo v zemích, odkud lidé prchají. Bez stabilizace situace v Libyi a Sýrie nebude podle Sobotky vlna uprchlíků slábnout. "Chceme také, aby se Evropská unie ve zvýšené míře zaměřila na stabilizaci uprchlických center v regionech původu konfliktů. A Česko je připraveno v tomto ohledu i nadále přispívat," uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová s tím, že letos už česká vláda vyčlenila na tuto pomoc 100 milionů korun.
Jediné, s čím Česko nesouhlasí, je zavádění povinných kvót pro přijímání uprchlíků v jednotlivých členských zemích. O těch se ale na summitu, ale ani na nižší politických úrovních nemluví. Evropští lídři by se měli ve čtvrtek dohodnout pouze na dobrovolném přesídlení nejméně pěti tisíc uprchlíků z postižených oblastí. Šlo by tedy o dobrovolné přijímání uprchlíků. To už přitom Česko letos, i když s velkými problémy udělalo, když přijalo 15 syrských rodin s nemocnými dětmi.
Praha bude chtít společně s partnery visegrádské čtyřky podle ministerstva zahraničí upozornit také na to, že uprchlíci přicházejí do Evropy i jinými cestami a z jiných regionů. Konkrétně pak na migraci z jihovýchodní a východní Evropy, tedy především Ukrajiny.
