Ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce předložit návrh zákona o elektronické evidenci tržeb na jednání vlády 6. května. Vyplývá to z jeho vyjádření v dnešním pořadu Partie televize Prima. Ministerstvo financí si od on-line evidence tržeb slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, a to hlavně daně z přidané hodnoty (DPH). Inspirací pro zavedení byly zkušenosti z Chorvatska.

Evidence by se měla týkat ubytovacích a stravovacích služeb, velkoobchodu a maloobchodu. U dalších činností bude záležet na tom, jak provoz systému vyhodnotí Finanční správa. Ministerstvo stále počítá se spuštěním evidence tržeb od ledna 2016, které bude předcházet testování systému.

Babiš dnes potvrdil, že ministerstvo společně s tím navrhuje snížit sazby DPH v oblasti stravovacích služeb z 21 na 15 procent a zavádí jednorázovou slevou 5000 korun pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby.

S elektronickou evidencí tržeb však nesouhlasí řada subjektů, včetně opozičních TOP09 a ODS. Babiš odmítl argumenty opozice, že projektem se bez jakéhokoliv přínosu zkomplikuje podnikání nebo zvýší administrativní zátěž. V této souvislosti řekl, že by měl během projednávání zákona navštívit Česko jeho chorvatský protějšek Boris Lalovac. Ten by měl zde podrobně informovat o dopadech zavedení elektronické evidence tržeb v Chorvatsku. Babiš dodal, že evidence tržeb spíše povede k nastavení rovných podmínek pro všechny, zatímco nyní jsou znevýhodněni ti nepoctiví.

Babiš se také vyjádřil k debatě nad rozpočtem pro příští rok, kde MF navrhuje schodek 70 miliard korun. Například by chtěl jednat o selektivním navyšování platů ve veřejné správě. Platy bych měly podle něj více stoupnout například ve školství nebo kultuře.

Zároveň se Babiš podle svých slov nebrání zvyšování minimální mzdy, naopak opět odmítl kvůli neprůhlednému hospodaření ve zdravotnictví navyšování plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce.

Příjmy státu z DPH jsou letos zatím nižší, z firemních daní vyšší

Finanční úřady vybraly letos do poloviny dubna na dani z přidané hodnoty 72,8 miliardy korun, meziročně o zhruba 12 miliard méně. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral o 2,5 miliardy více, téměř 33 miliard korun. Vyplývá to z aktuálních dat Finanční správy.

Důvodem meziročního poklesu jsou podle vyjádření ministerstva financí loni zadržené odpočty DPH, které statistku nyní zkreslují. Dalším důvodem je meziroční pokles cen pohonných hmot. Růst u firemních daní podle úřadu odráží oživení ekonomické činnosti.

DPH i daň z příjmu právnických osob patří mezi takzvané sdílené daně, jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Samotný státní rozpočet získal ke konci března z DPH necelých 52 miliard korun. Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. V případě DPH dostávají obce 20,83 procenta a kraje 7,86 procenta.

Od příštího roku by ovšem měly příjmy krajů z DPH stoupnout. Vláda již schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která by měla podíl krajů u DPH zvýšit na 8,92 procenta. V roce 2016 by se tak měly zvýšit daňové příjmy krajů o zhruba 3,5 miliardy korun.

Související