V České republice žijí téměř dva tisíce sociálních inovátorů, kterých si všimla nevládní organizace Ashoka, jež podporuje a propojuje podnikatele s různými institucemi a neziskovým sektorem. Tyto osobnosti se podle ní aktivně zasazují o řešení společenských problémů.

Ashoka představila v tuzemsku unikátní Mapu sociálních inovátorů - jedinců měnících společnost. "Je to otisk reality. Ukazuje se, že v české společnosti působí velký počet spolupracujících sociálních inovátorů a je jich určitě více, než máme v mapě," uvádí ředitel české Ashoky a exministr školství za Stranu zelených Ondřej Liška. V síti je podle něho dobře patrná například spolupráce ve vzdělávání. Hůře na tom je oblast zdravotní péče nebo třeba výživy.

Mapa sociálních inovátorů vypadá jako slunce. V jeho středu jsou nejvýraznější osobnosti, z nich dále jako paprsky vychází hustá síť menších inovátorů. "Přibývá počet investorů, kteří chápou, že cesta k pozitivním změnám ve společnosti vede přes propojení a a my jsme jim chtěli ukázat stovky lidí v České republice s podnikavých duchem," vysvětluje Liška.

Měření probíhalo od října minulého roku do letošního února a v Česku byla mapa vytvořená poprvé. Ashoka již dříve hledala inovátory v Rakousku, Slovensku, Německu a Itálii. "Ukazuje se, že například v Rakousku je sektor sociálních inovátorů více rozdrobený než v České republice. Náš obraz ale vyvrací mýtus o tom, že Češi si nepomáhají," objasňuje Liška.

V mapě jsou například zanesení lidé pohybující se v oblastech vzdělávání, výchovy, zdravého životního stylu nebo posílení občanské společnosti. Podle Ashoky mezi ty nejvýraznější jedince mimo další paří zakladatel Scio Ondřej Šteffl, brněnský radní Matěj Hollan, šéf Nadace Via Jiří Bárta, miliardář Karel Janeček a také ředitel vzdělávací organizace EDUin Zdeněk Slejška.

"Pro nás je důležité, že se můžeme stát klíčovým místem pro další propojování. Díky širokým vazbám si pomáháme ujasnit, jakou cestou se vydat a kde také hledat případnou radu a pomoc," říká ředitel EDUinu Zdeněk Slejška. Doplňuje, že on osobně za velkou výhodu považuje i možnost komunikovat s lidmi se zahraniční.

Inovátoři mohou například využívat síť pro bono partnerů z celého světa, do níž jsou zapojené společnosti jako McKinsey&Company, Krajíček&Associate nebo White&Case.

Ashoka metodou sněhové koule v Česku nominovala 1840 lidí a 1476 institucí. Ve světě už má organizace 2700 členů, takzvaných fellows. Ve střední Evropě je 160 těchto lidí a v tuzemsku žije 28 sociálních podnikatelů, kteří jsou členy Ashoky.

Členové dostávají od organizace stipendium na tři roky. Během této doby Ashoka platí veškeré životní výdaje a oceněný se může plně věnovat svému projektu. V Česku titul získal například právě šéf EDUinu Zdeněk Slejška, zakladatelka Rozkoše bez rizika Hana Malinová, která bojuje proti rozšiřování HIV viru, označení také drží šéfka organizace APLA pomáhající lidem s autismem Kateřina Thorová či Martin Kontra z Bajkazylu.

Ashoku založil v roce 1980 Bill Drayton, který je jejím výkonným ředitelem. Pracoval jako konzultant pro McKinsey. Ashoku pojmenoval po indickém vládci Ašókovi, jež ve třetím století před naším letopočtem dokázal sjednotit většinu Asie. Jako logo organizace zvolil dub, protože je to rychle rostoucí strom a širokou korunou poskytuje stín pro setkávání. Ashoka je podporována soukromým sektorem, který tak investuje do sociálních inovací. Organizace nepřijímá finanční podporu od vlád a státních institucí.

Související