Slovensko zakoupí pro svou armádu devět amerických víceúčelových vrtulníků Black Hawk za 261 milionů dolarů (6,5 miliardy korun). Novinářům to řekl slovenský ministr obrany Martin Glváč. Kontrakt zahrnuje i související výcvik pozemního personálu a servis samotných strojů, které vyrábí firma Sikorsky Aircraft Corporation.
"Jde o největší modernizační projekt armády. Nakupujeme vrtulníky a způsobilosti za ceny, které má armáda Spojených států," uvedl Glváč. Dodal, že první vrtulník Black Hawk by mělo Slovensko obdržet v příštím roce.
"Tento vrtulník není vyloženě bojový, částečně může podporovat pozemní vojsko," uvedl na tiskové konferenci náčelník generálního štábu slovenské armády Milan Maxim. Řekl také, že armáda bude vrtulníky používat i na pomoc při živelních pohromách.
Na nákup vrtulníků vláda nevypsala mezinárodní tendr. Hlavní část splátek za stroje Black Hawk zaplatí Slovensko v prvních třech letech trvání kontraktu, který skončí v roce 2024. Podle Glváče Slovensko plánuje spolu s americkým výrobcem vrtulníků zřídit na Slovensku výcvikové centrum pilotů vrtulníků, kde by se mohli školit i zahraniční piloti.
Nákup amerických vrtulníků je dalším krokem Slovenska v rámci odklonu od ruské vojenské techniky. Stroje Black Hawk nahradí ve výzbroji slovenské armády stávající vrtulníky Mi-17 ruské výroby, kterým dochází životnost.
Slovenské ozbrojené síly se dlouhodobě potýkají se zastaralou technikou a kvůli snižování rozpočtu do své modernizace příliš neinvestovaly. Nynější vláda premiéra Roberta Fica však loni na podzim odstartovala velké nákupy pro armádu, když země uzavřela kontrakt s italskou společností Alenia Aermacchi na dvě nová vojenská dopravní letadla C-27J Spartan. Slovenské ministerstvo obrany v současnosti připravuje nákup nových vojenských radarů a se Švédskem vyjednává o pronájmu stíhaček.
Slovensko se loni zavázalo, že do roku 2020 zvýší výdaje na obranu průměru evropských členů Severoatlantické aliance, což by podle dřívějších informací představovalo částku odpovídající asi 1,6 procenta hrubého domácího produktu země. V současnosti Slovensko dává na svou obranu asi procento výkonu ekonomiky. Neplní tak závazek vyplývající z členství v NATO, aby na armádu vynakládalo dvě procenta HDP.
