Aby byla na tuzemských dálnicích povolena rychlost 150 kilometrů v hodině, je zřejmě mnohem vzdálenější změna, než předpokládali poslanci, když ve středu schvalovali zvýšení maximální povolené rychlosti. Pro to, aby se maximální rychlost na části dálnic mohla zvýšit, jich zvedla ruku drtivá většina – 137 ze 173 přítomných.

Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek prohlásil, že bude novelu vetovat. Dodal, že rozhodnutí poslanců považuje za nezodpovědné.

Také ministr dopravy Dan Ťok je ostře proti. "Všechny dálnice a rychlostní komunikace jsou konstruovány na rychlost 130 kilometrů v hodině. Je otázka, jestli by vůbec nějaký úsek dálnice vyšší rychlosti vyhovoval," řekl Ťok s tím, že ministerstvo dopravy nevybere žádné úseky, kde by navrhlo zvýšit rychlost nad tento limit. "My nebudeme aktivní a nebudeme ti, co řeknou: Toto jsou úseky, které jsou vhodné," dodal.

Zvýšení možné rychlosti o dvacet kilometrů v hodině na některých úsecích tuzemských silnic navrhlo původně samo ministerstvo dopravy. Jenže se týkalo jen některých silnic první třídy a zvýšení by zde bylo z 90 na 110 kilometrů v hodině. "Bylo by to v případech silnic první třídy, které jsou čtyřpruhé a z konstrukčního a bezpečnostního hlediska vyhovují rychlosti 110 kilometrů v hodině," vysvětluje Ťok. 

Poslanec ODS a starosta Trutnova Ivan Adamec však dal pozměňovací návrh, aby se o dvacet kilometrů mohla zvýšit i rychlost na dálnicích. "Jestli jezdíte po dálnici, tak to taky přece znáte: Jsou úseky, kde když jedete 130, tak jste nejpomalejší – tedy když nepočítám kamiony," argumentuje Adamec.

To, že ministerstvo nenavrhne žádné úseky dálnic, aby se na nich zvýšila maximální rychlost, ale neznamená, že takový návrh nepřijde odjinud. A ministerstvo se jím pak bude muset zabývat a zahájit správní řízení. Navrhnout zvýšení rychlosti můžou například kraje.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"My si ale nemyslíme, že jsou nějaké úseky, kde by bylo vhodné povolit rychlost 150. Stejně mám obavu, jestli bude vůbec nějaký úsek této rychlosti vyhovovat," opakuje Ťok. A naznačuje, jak takový návrh může dopadnout. "Mně úředníci sami říkají: buďte proti, protože na to nemáme nachystané dálnice. Nepoznal jsem žádného odborníka na ministerstvu dopravy nebo Ředitelství silnic a dálnic, který by říkal: Máme úseky, kde se dá s klidným svědomím povolit těch 150 kilometrů," dodává Ťok. 

Interpretovat tento jeho názor tak, že by bylo jisté, že ministerstvo žádné povolení nevydá, podle něj ale nejde. "My jsme úřad, který je povinen to prověřit. A jak to dopadne, bych nechal na našich specialistech. Rozhodně to není tak, že bych to dopředu zakazoval," řekl.

První dálnice byla na 90

Adamec přesto svůj názor hájí. "Chápu to překvapení a že je to první možné prolomení limitu. Ale první dálnice se stavěly na 90 kilometrů v hodině," obhajuje svůj návrh Adamec.

A připomíná častý argument zastánců rychlosti – sousední Německo, kde horní limit rychlosti vůbec neexistuje. "Rozhodně tam není jiná kvalita dálnic než tady. A i řidiči tam jezdí stejně," poukazuje.

Ťok však na to namítá, že v současnosti je světovým trendem spíš rychlost snižovat. "Kvůli hluku, emisím a hlavně bezpečnosti. A návrh jít naopak není to, co by nám pomáhalo být světoví a in," podotýká ministr.

Související