Čtyři roky starý nápad na zřízení obřích zdravotnických registrů s databázemi pacientů se znovu vrací do hry. Změnu zákona chce prosadit ministr Svatopluk Němeček (ČSSD), píše deník MF Dnes. Pokud návrh projde, začnou registry fungovat od ledna roku 2017.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Kromě úpravy takzvaného registru reprodukčního zdraví, který bude shromažďovat data o neplodných párech, umělém oplodnění, potratech či porodech, mají být zřízeny i další registry. Například databáze diabetiků, která by se týkala bezmála 900 tisíc lidí, nebo registr intenzivní péče.

V další databázi se zase budou shromažďovat údaje o hospitalizovaných pacientech nebo o lidech s rakovinou. Prakticky každý člověk se tak dříve nebo později v databázi ocitne, píše deník. S tím však nesouhlasí ministerstvo zdravotnictví, které během středečního odpoledne poslalo tiskové prohlášení.

Proti návrhu se zvedla vlna odporu. Kritikům nevadí ani tak samotná elektronizace zdravotnictví, kontroverzní je ale například uvádění důvodu umělého ukončení těhotenství. Podle nich je to intimní informace mezi pacientkou a lékařem, a ne údaj pro statistiky. Lékaři by se tak prý museli vrátit k praktikám z dob socialismu, kdy několikačlenné komise zkoumaly, proč chce žena na interrupci. Gynekolog by se nově musel cíleně pídit po důvodech ženina rozhodnutí - ukládal by mu to zákon.

Reakce ministerstva

1. Na ministerstvu zdravotnictví neexistuje plán sledovat důvody potratu ani jakkoli zkoumat osobní zázemí ženy, která se k potratu rozhodla.

2. Poté, co novela zákona o zdravotních službách projde připomínkovým řízením a dostane po vypořádání připomínek konkrétní podobu, jsme povinni kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů, který by záměry přisuzované článkem MF Dnes nepochybně ani nepřipustil. Až po projednání normy s ÚOOU můžeme podobu zákona vůbec veřejně diskutovat.

3. Jakýkoli fungující či plánovaný registr je obecně už nyní postaven, nebo musí být budován, zcela v souladu s platnými mezinárodními předpisy.

"Starý" návrh Leoše Hegera (TOP 09) zaručoval anonymizaci údajů pět let po smrti pacienta. To však nový zákon ruší, dospělé děti by si tak mohly prohlížet třeba i zdravotní potíže svých dávno zemřelých rodičů.

Takový sběr informací má podle ministerstva sloužit "k hodnocení kvality a bezpečnosti zdravotních služeb, k zajištění udržitelnosti systému úhrad a ke sledování důsledků stárnutí obyvatelstva na poskytování zdravotních služeb".

Dlouhodobé shromažďování údajů o léčbě může ukázat, kolik lidí ročně onemocní daným druhem nemoci. Problém je ale v tom, že například do Národního onkologického registru, který již roky funguje, mohou vstoupit jenom lékaři a pacienti v něm zůstávají anonymní.

To se ale nedá říct o novém systému, ve kterém hrozí podle odpůrců únik informací. Ty by mohly být zneužity v takových případech, kdy pacient tají svůj zdravotní stav před zaměstnavatelem nebo v rozvodovém řízení.

Související