Jedinou knihou zprostředkoval Paul Samuelson základy ekonomické vědy milionům studentů po celém světě. Patrně nikdo neovlivnil ekonomickou teorii ve druhé polovině 20. století tak významně a široce jako tento profesor bostonského Massachusettského technického institutu (MIT), od jehož narození uplyne 15. května 100 let. Za svůj přínos pro vědu získal v roce 1970 Nobelovu cenu za ekonomii.
Od svých kolegů se Samuelson lišil hlavně tím, že dokázal složité teorie sdělovat ve srozumitelné formě široké veřejnosti. "Dnes je nemožné dostat se do nějaké důležité oblasti ekonomické teorie, aniž by se přešlo přes mosty, které postavil Paul Samuelson," prohlásil švédský profesor ekonomie Assar Lindbeck. Vystihl tak podstatu Samuelsonovy geniality. Ačkoliv rozuměl složitým makroekonomickým konstrukcím, výjimečným jej činila právě schopnost sdělovat je v přístupné formě.
Matematici Nash a Nirenberg získali Abelovu cenu. Nejvyšší poctu v oboru - čtěte ZDE
CERGE-EI hledá ekonomický talent. Loni uspěl projekt o invalidech v Africe - čtěte ZDE
Samuelson však byl i významným teoretikem s širokým záběrem ekonomického myšlení. Spolu s Kennethem Arrowem je považován za zakladatele moderní neoklasické ekonomie. Přispěl k rozvoji matematické ekonomie, teorie všeobecné ekonomické rovnováhy a spotřeby, přispěl i k rozvoji teorií mezinárodního obchodu. Na rozdíl od svých spolužáků Samuelson netíhl k chicagské ekonomické škole, jejímž členem byl například pozdější duchovní otec monetarismu Milton Friedman. Přikláněl se spíš k britskému ekonomovi Johnu Maynardu Keynesovi - k myšlence zásahu státu pro udržení ekonomické stability a růstu.
V americké centrální bance začal pracovat už v roce 1932, v pouhých sedmnácti letech. Tehdy se prý podruhé narodil. "Spící kráska politické ekonomie čekala na oživující polibek nových metod, nových paradigmat, nově získaných rukou a nových problémů," napsal později.
Narodil se v Gary ve státě Indiana 15. května 1915. Jeho židovští předci pocházeli z Polska. Ve dvaceti letech získal titul bakaláře svobodných umění na univerzitě v Chicagu, o šest let později pak doktorát z filozofie na Harvardu. V roce 1947 byl na Massachusettském technickém institutu (MIT) ve 32 letech jmenován profesorem ekonomie. S tímto ústavem spolupracoval celý život.
Kniha, která popudí každého politika. Urban boří mýty v levicové i pravicové ekonomii - čtěte ZDE
Protiklady se nepřitahují, ukázala studie. Bohatí si berou bohaté - čtěte ZDE
Vědcova známá téměř tisícistránková publikace sice nese název Ekonomie (v originále Economics: An Introductory Analysis), většina studentů ji ale zná právě jen jako "Samuelsona". Tato kniha se na univerzitách po celém světě stala biblí pro miliony budoucích ekonomů. Práce vyšla poprvé v roce 1948. Je nejlépe prodávanou knihou o ekonomii v dějinách. Prodalo se jí kolem čtyř milionů kusů, přeložena byla do jednačtyřiceti jazyků a vyšla v 19 vydáních. Česky vyšla poprvé v polovině 90. let. Na prvním a posledním vydání je patrné, jak se ekonomie v jeho pojetí posunula.
Samuelson byl první Američan, který dostal Nobelovu cenu za ekonomii. Obdržel ji v roce 1970. Udělovat se začala jen o rok dřív, stal se jejím třetím držitelem.
Jako poradce působil v týmu prezidentů Johna Fitzgeralda Kennedyho a Lyndona Johnsona, byl konzultantem ministerstva financí. Odborníci Samuelsona často označovali jako posledního "generalistu" v době specialistů na jednotlivé ekonomické disciplíny. Záběr jeho ekonomického uvažování byl opravdu široký.
Milovník Ludwiga van Beethovena a vášnivý tenista Samuelson zemřel 13. prosince 2009 ve vysokém věku 94 let. Československo ani Česko nikdy nenavštívil, studoval však u Josepha Schumpetera, rodáka z moravské Třeště.
