Prezident Miloš Zeman nadále nehodlá jmenovat tři kandidáty na profesory, kterým vyčítá problémy z minulosti. Nic na tom podle všeho nezmění ani schůzka, na níž se 28. května sejde s ministrem školství Marcelem Chládkem a rektory dvou vysokých škol, na nichž odmítnutí adepti působí.
Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček v úterý novinářům řekl, že prezident jim pouze sdělí důvody, proč navzdory protestům akademické obce nemíní jmenovat Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera, navrženého Vysokou školou ekonomickou (VŠE), profesory.
Ovčáček nepředpokládá, že by Zeman svůj odmítavý postoj po schůzce s rektory a ministrem změnil. "Pan prezident své důvody sdělil zcela jasně. S těmito důvody seznámí účastníky schůzky," uvedl mluvčí.
Postoj Hradu vyvolal bouřlivé reakce ze strany akademické obce, která rozhodnutí prezidenta označila za nepřijatelný zásah do akademických svobod. Kvůli tomu byli rektoři připraveni bojkotovat slavnostní předávání jmenovacích dekretů naplánované na 7. května. Vzhledem k tomu, že se množily i omluvy nových profesorů, byl ceremoniál odložen na červen.
Kvůli vyhrocené situaci se Chládek, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a rektorka VŠE Hana Machková 28. května sejdou na Pražském hradě s prezidentem, který by jim měl důvody blíže objasnit. Chládek je přesvědčen o tom, že z pohledu jeho úřadu všichni splnili zákonné podmínky pro jmenování profesorem.
Ovčáček v úterý řekl, že podobná situace není výjimečná – v listopadu 1998 tehdejší vláda podle něj vyřadila ze seznamu navržených kandidátů na profesuru jednoho člověka a následná ústavní stížnost neuspěla. V lednu 2002 zase prezident Václav Havel odmítl podepsat jmenování rektora kvůli nejasnostem s lustracemi, dodal Ovčáček. Případ se týkal zvoleného rektora Univerzity Hradec Králové Petera Mikuleckého, který později sám rezignoval kvůli pozitivnímu lustračnímu osvědčení.
Kontakty s StB byly také důvodem, proč Zeman odmítl jmenovat docenta Ivana Ošťádala. V případě docenta Jiřího Fajta byly Hradu důvodem odmítnutí informace o tom, že Národní galerie chtěla od Komerční banky, aby část sponzorského daru sloužila jako příspěvek k Fajtovu ředitelskému platu. Fajt kvůli tomu zvažuje žalobu.
V případě docenta Jana Eichlera z Ústavu mezinárodních vztahů považuje Zeman za problém to, že prý před rokem 1989 působil v propagandistických útvarech československé armády.
Ovčáček: Kerry se hrbil před Putinem víc než Zeman
Zeman se před před svým ruským protějškem Vladimirem Putinem hrbil méně než americký ministr zahraničí John Kerry, řekl také Ovčáček. Jde o reakci na kritiku nedávné prezidentovy cesty do Moskvy na oslavy konce druhé světové války. Narážel tak na fakt, že jak Zeman, tak Kerry se vyslovili pro možné zrušení protiruských sankcí do konce roku a že šéf americké diplomacie je o šest centimetrů vyšší než český prezident.
Domácí rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Zeman při moskevském setkání s ruským prezidentem zopakoval svůj dlouhodobý nesouhlas se sankcemi, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli anexi Krymu a zasahování do konfliktu na Ukrajině.
"Prezident Putin během debaty ujistil, že Rusko chce dodržovat minské dohody a nehodlá podniknout invazi na východní Ukrajinu. Na základě toho pan prezident prohlásil, že sankce, které škodí celé řadě našich podniků, by mohly být do konce roku zrušeny," uvedl Ovčáček k setkání prezidentů 9. května v Kremlu. Poznamenal přitom, že o několik dní později se ve stejném duchu vyjádřil i Kerry v Soči.
Zeman si za svá vyjádření při schůzce s Putinem vysloužil doma kritiku například od místopředsedy opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska, podle něhož se český prezident před ruským prezidentem hrbil. "Nezbývá než podotknout, že nadmořská výška pana prezidenta je 187 centimetrů, zatímco Johna Kerryho 193 centimetrů. Americký ministr zahraničí se tak hrbil o pět centimetrů více," glosoval to v úterý Ovčáček.
