Vysokoškolskou novelu, která má mimo jiné změnit systém akreditací studijních oborů, ve středu sněmovna podle očekávání v prvním kole projednávání podpořila. TOP 09 se ani s pomocí ODS nepovedlo vrátit předlohu vládě k přepracování, i když kritičtí k předloze byli i zástupci ANO. Normu naopak podpořili poslanci KSČM. Vláda v souladu s jejich požadavky v novele počítá se zvýšením sociálních stipendií.

Novela, kterou před dalším schvalováním projedná sněmovní školský výbor, má rovněž zavést nový systém hodnocení kvality škol. Upravuje možnost odebírání neoprávněně získaných titulů, poplatky za uznávání vzdělání či má regulovat působení zahraničních škol a jejich poboček v Česku.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Novela ale podle kritiků nepředstavuje potřebnou reformu vysokého školství, jak poznamenal třeba předseda sněmovního školského výboru Jiří Zlatuška (ANO). Podle něj totiž vychází ze zbytků návrhů připravovaných za předchozích vlád. Karel Rais (ANO) pak novelu označil za "bezzubého pejska, ze kterého až několik zubních implantátů v podobě poslaneckých úprav vytvoří hlídacího psa nejenom akademických svobod a práv univerzit, ale také jejich společenské odpovědnosti."

Anna Putnová (TOP 09) si postěžovala mimo jiné na to, že novela nemění financování vysokých škol, a neumožní jim tak strategické plánování. Sociální stipendia pro vysokoškolské studenty se mají novelou zvýšit z 1620 na 2100 korun měsíčně. Vládu za to pochválila Marta Semelová (KSČM), podle ní by se ale suma v duchu nového komunistického návrhu měla posunout na 2400 korun měsíčně. Podle Putnové by ale byly lepší půjčky. 

Vnější hodnocení kvality bude provádět nově vzniklý Národní akreditační úřad pro vysoké školství, uvedl ministr školství Marcel Chládek. V čele bude stát předseda se dvěma místopředsedy a výkonným orgánem bude akreditační rada, která bude složena z 15 členů. Podle Putnové ale úřad jako organizační složka ministerstva školství bude pouze Chládkovou "prodlouženou rukou".

Zákon stanovuje pravidla akreditace studijních programů a zavádí systém institucionální akreditace, která bude udělována na dobu deseti let. Akreditační komise nyní vydává doporučení pro ministerstvo, akreditační úřad by mohl rozhodovat. Vydávala by se povolení ne pro studijní obor, ale pro určitou oblast. Jednotlivé obory by si pak vysoké školy vypisovaly samy. Podle Zlatušky to uvítají soukromé vysoké školy, které mají problémy s kvalitou svých studijních oborů.

Předloha počítá s tím, že by o akademické tituly mohli přijít lidé, kteří si k nim dopomohli úmyslným trestným činem, plagiátorstvím nebo jiným jednáním proti dobrým mravům. Zpřísnit se mají i pravidla pro pobočky zahraničních škol. 

Ministerstvo již dříve uvedlo, že změny budou stát asi 30,2 milionu korun ročně, které uhradí ze svého rozpočtu. Pro naplnění zákona v praxi budou třeba podzákonné předpisy, které mají upravovat mimo jiné podmínky pro institucionální akreditace. Ministr je slíbil dodat až školskému výboru, což někteří poslanci nelibě nesli.

Česko má v porovnání s jinými vyspělými zeměmi nízký podíl vysokoškoláků. Vysokoškolské vzdělání má asi pětina obyvatel mezi 25 a 64 lety, na počátku tisíciletí to byla desetina. Počet studentů se v minulých letech proto zvedal. Zatímco před 15 lety vysoké školy přijaly 35 250 posluchačů a posluchaček, loni jich na studium vzaly již 65 580.

Související