Jak dalece se k 1. červenci promění rozložení sil ve státní správě? Záleží na ministerstvu financí. To musí totiž schválit navrhovanou systemizaci míst. Kdo chce nabírat, musí resort přesvědčit.

Jaký je aktuální stav příprav na "plné spuštění" toho, aby se zprofesionalizovala státní správa?

Dá se říci, že to plné spuštění v režimu zákona nastane od 1. července, kdy naprostá většina stávajících úředníků bude překlopena pod služební zákon. V tuto chvíli jsme v etapě počátečních kroků. Některé z nich nastaly ihned v prvních dnech s účinností zákona 6. listopadu 2014, kdy byli pod zákon překlopeni vedoucí služebních úřadů. Tedy úřadů mimo ministerstva. Po mém nástupu bylo jedním z prvních úkolů složení služebního slibu těmito vedoucími služebních úřadů. Dalším úkolem je obsazení nejvyšších postů ve státní službě. Když pominu můj post a post mé zástupkyně, personální ředitelky, tak v současné době vrcholí výběrová řízení na státní tajemníky, kteří budou nejvyššími úředníky na ministerstvech a na Úřadu vlády.

Jaký je tedy aktuální stav?

Bylo uzavřeno 12 výběrových řízení, na třech ministerstvech se musí výběrové řízení opakovat.

Jací lidé se na státní tajemníky přihlásili?

Když se podíváme na jejich profil z pohledu státní správy, v naprosté většině případů jde o dlouholeté zkušené státní úředníky, kteří působili většinou na vysokých postech v rámci těch resortů, kde jsou jmenováni státními tajemníky. Mají i zkušenosti z jiných úřadů státní správy. Jsou tam i věkově mladší, možná nemají tak dlouhé zkušenosti, ale prokázali všechny nezbytné předpoklady. Dle mého názoru zvládnou úkoly, které před nimi stojí.

Splnil zájem o tato místa očekávání?

Počet zájemců jsem očekával vyšší. Dalo se na jednu stranu předpokládat, že díky poměrně přísným kritériím nebude velký zájem, navíc se tajemníci rekrutují ze stávajících vysokých úředníků. Ti vědí, že budou za dva měsíce překlopeni pod služební zákon a zastávají odborné posty. Proč by šli do nových postů s pro ně nejistým obsahem a obrovskými a náročnými úkoly v dohledné době? Někteří dali možná přednost stabilitě na stávajících postech.

Nezaznamenal jste nedůvěru v nový systém?

To v žádném případě. Berou to jako obrovskou výzvu, která před nimi stojí. Jsou si vědomi náročnosti pozice, kterou budou zastávat. Nepředpokládal bych, že by usilovali o post, který by apriorně předem zpochybňovali z hlediska jeho významu nebo obsahu činnosti.

Hovoříte o počáteční fázi, 1. červenec se ale blíží...

Ano, blíží se závěr této etapy. Úkolů je mnohem více, než jsou výběrová řízení na nejvyšší úředníky jednotlivých úřadů. Důležitým krokem je příprava jednotlivých prováděcích předpisů.

Daří se je přijímat?

Vláda v uplynulých týdnech schválila svým nařízením pravidla organizace služebních úřadů, která sjednocují základní principy ohledně organizační struktury a velikosti jednotlivých útvarů počínaje sekcemi a konče odděleními. Před dvěma týdny vláda schválila obory státní služby. To je důležité proto, že každý úředník bude v režimu zákona zařazen do příslušného oboru služby, který odpovídá náplni činnosti, jež úředníci na jednotlivých úřadech mají.

Normotvorba může být nevyzpytatelná. Je reálné riziko, že se některý z předpisů zasekne?

Pochopitelně dokud nejsou předpisy schváleny, a většinu jich bude schvalovat vláda, je riziko vždy. Zatím byly ty předpisy, které již vláda schvalovala, přijaty na první pokus. Pevně věřím, že tomu tak bude i u zbývajících předpisů.

Který bude ještě stěžejní?

Nařízení vlády o služebním hodnocení. Nejenže jde o nový prvek, který není na řadě úřadů znám, ale důležité je, že bude tento předpis spjat s promítnutím i do osobního ohodnocení. To je svým způsobem nejvýznamnější mimotarifní složka mzdy vázaná na kvalitu a výkonnost práce úředníků.

Takže konec vysokých odměn na resortech s odcházejícími ministry.

Nebude už je rozdávat ministr, pokud jde o úředníky, kteří budou v režimu zákona. Nezapomeňme ale, že bude část zaměstnanců v režimu zákoníku práce. Ti takzvaní političtí úředníci a pak zaměstnanci zabezpečující obslužné činnosti na jednotlivých úřadech. Bude jich ale zlomek.

Jaký máte vzkaz pro kritiky, kteří mají za to, že nestihnete do 1. července vše zvládnout?

Vzkaz mám ten, že se zatím stíhá vše, co zákon předpokládá. Nezbývá nám nic jiného než i v dalších etapách naplnit plánované kroky jak z hlediska časového, tak obsahového v duchu litery zákona. Pevně věřím, že se to podaří a ani jiná varianta možná není.

Velkým tématem je systemizace. Řada úřadů si je údajně nejistá, jak vlastně svoji strukturu nastavit.

Nejenom že to vědí, ony už to nastavené mají. Na konci dubna jim skončila lhůta, aby připravily návrh systemizace a nyní ho projednávají s ministerstvem financí.

Všichni dodali?

Ano. Pochopitelně někde požadují navýšení počtu úředníků oproti současnému stavu, ale pokud to neodůvodní novou působností nebo rozsahem činností, které zabezpečují, bude ministerstvo financí k těmto požadavkům rezervované.

Českým trendem jsou novelizace. Máte svůj osobní tip na ustanovení, která by mohla být doladěna?

Jsme teprve v počátku naplňování zákona. První zkušenosti, zda jsou ustanovení formulována tak, že se dají aplikovat v praxi, se ukážou až v druhé polovině letošního roku a v roce příštím. To proběhnou hlavní změny, které přináší služební zákon. Ukáže se, jestli kupříkladu procesy pro výběrová řízení nebo způsoby, které nastavují organizační záležitosti a hodnocení zaměstnanců, jsou v zákoně formulovány tak, že jsou aplikovány bez problémů.

A co systém odměňování?

Ten je u nás dlouhodobě stabilní, svým způsobem i ustrnulý. Bude potřebné připravit poměrně radikální změny. Základní principy stanoví zákon, a tak se to bude muset promítnout i do novely zákona. Nicméně časově předpokládám, že by se na případné větší novele mohlo začít pracovat až v příštím roce.

Je určité otevření státní správy dobré i pro podnikatelskou obec?

Nepochybně. Dovedu si představit, co si asi myslí podnikatel, když přijde na finanční anebo živnostenský úřad a každý rok je tam jiný vedoucí. Vnímá, že to snižuje kvalitu práce úřadu a jeho stabilitu.

 

Josef Postránecký

- Promovaný geograf na Přírodovědecké fakultě UK.
- Vystudoval postgraduální kurz Master of Public Administration v Bruselu.
- Celý profesní život se pohybuje ve státní správě.
- Byl náměstkem ministra vnitra pro reformu veřejné správy, nyní je náměstkem pro státní službu.

Rozhovor vyšel 14. května v časopise Ekonom.


 

 

Související