Od chvíle, kdy Miloš Zeman nastoupil na Pražský hrad, hovoří o svém snu, že uvede v život projekt z dob Karla IV., megalomanský kanál Dunaj-Odra-Labe. Ministr dopravy Dan Ťok (za hnutí ANO) mu teď dává novou šanci. Ale jenom na oko – ministerstvo sice založí pracovní skupinu a vypíše soutěž, která má odpovědět na otázku, jestli by se kanál vyplatil. Ve skutečnosti se však nepočítá s tím, že by mezinárodní vodní stavba měla vzniknout. 

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Ministerstvo dopravy teď chystá veřejnou zakázku na studii proveditelnosti za 25 milionů korun. A to přesto, že ministerstvo už teď ví, že projekt by byl značně problematický a že nemá dostatečnou mezinárodní podporu.

"Studii na kanál Dunaj-Odra-Labe určitě vypíšeme, i když víme, že získat souhlas všech okolních států bude složité," řekl HN ministr dopravy Dan Ťok. Na středeční debatě s finančními řediteli vypočítal i domácí překážky. V prvé řadě je to cena, kanál by vyšel zhruba na 400 miliard korun, další problém je i velké převýšení na Vysočině, s nímž by se musela stavba vypořádat. A odborníci pochybují také o tom, zda je v české krajině dostatek vody, aby se kanál zaplnil.

Z hlediska financování je ovšem daleko větší potíž, že v okolních zemích sice prezidenti a premiérové deklarují stavbě podporu, ale při jednání na úrovni ministrů dopravy je zřejmé, že se v plánech s kanálem nepočítá. K projektu je skeptické Německo, a to je nejvřelejší postoj, který zahraniční partneři vyjadřují. Z jednání s Rakouskem vyplývá, že si vystačí s Dunajem a na řeku Moravu se nechystají. Polsko zase upozornilo, že si není jisté, jestli je Odra splavná po celý rok. A všichni svorně se nechtějí pouštět do vleklých střetů s ekology.

Slovenský premiér Robert Fico letos v dubnu podpořil vybudování vodní cesty, která by spojila řeku Moravu a Váh – prezidentu Zemanovi se zamlouvala, protože tahle varianta by se obešla bez skeptického Rakouska. Jenomže slovenský ministr dopravy z podobné představy ani zdaleka není tak nadšený - projekt by prorazil tunelem Bílé Karpaty a spolkl by dvakrát tolik peněz, než kolik má Slovensko k dispozici z evropských peněz na všechny dopravní projekty v příštích sedmi letech.

"Dohodli jsme se, že uděláme mezinárodní pracovní skupinu a ono to nějak dopadne," řekl k tomu Ťok. "Pracovní skupina je momentálně ve fázi příprav," dodává k tomu tiskový mluvčí ministerstva dopravy Martin Kóňa. 

Kolem Zemanova vysněného kanálu je překážek ještě více -  počítá se splavněním Labe, a to se neobejde bez jezu v Děčíně. Ten stát plánuje bezmála dvacet let a za jeho studie utratil už 800 milionů korun. Projekt ale stále naráží s vyhodnocením vlivů na životní prostředí (EIA), povinné razítko nezvládá přes odpor ekologických aktivistů získat. Navíc peníze, které Česko na jez mělo z evropských fondů v minulé dotační sedmiletce, nakonec utratilo za menší projekty, které kritizuje Evropský auditní dvůr. Teď chce Česko o peníze na jez v Děčíně žádat znovu, byť EIA stále není vyřešená. 

To, že by z jednání s okolními státy vyplýval nezájem, si ovšem Zeman nepřipouští. "Pokud se jedná o politickou podporu na vrcholové úrovni, ta je zcela jednoznačná. Kladně se vyjádřil slovenský premiér Fico i polský prezident Komorowski. Kladně se k tomu staví i provozovatelé námořní dopravy v Polsku," říká mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Soutěž na vypracování studie za desítky milionů se kolem kanálu neodehrává poprvé. Vypsal ji už ministr dopravy Zdeněk Žák z prezidentské vlády úředníků - před rokem ji zrušil Žákův nástupce Antonín Prachař (za ANO) s tím, že stát i Evropská unie mají momentálně jiné priority. Ani on se netajil tím, že projektu chybí mezinárodní podpora. 

Související