Hongkongští poslanci ve středu zahájili debatu o kontroverzní volební reformě navržené ústřední vládou v Pekingu. Reforma má umožnit přímé volby správce Hongkongu v roce 2017, voliči by ale podle ní mohli vybírat jen z kandidátů, které předem schválí nominační výbor ovládaný přívrženci čínské vlády.

Podle kritiků tak reformní balíček nezajišťuje tomuto autonomnímu čínskému území plně demokratické hlasování. Proti návrhu reformy se již loni konaly masové demonstrace za účasti desítek tisíc lidí a rozsáhlé protesty jsou očekávány v Hongkongu i tento týden, píše agentura Reuters.

Návrh reformy musí získat v hongkongském parlamentu dvoutřetinovou podporu, musí se tedy za něj postavit 47 ze 70 zákonodárců. Sedmadvacet prodemokratických poslanců ale již předem prohlásilo, že budou návrh vetovat. Předpokládá se tedy, že reforma v hongkongském zákonodárném sboru neprojde, uvedla agentura AP. Hlasovat o reformě má parlament nejpozději v pátek.

Ve středu někteří z prodemokratických poslanců přišli na zasedání s napodobeninami volebních uren označenými X, čímž dali najevo svůj záměr reformní plán neschválit.

Před budovou parlamentu v centru Hongkongu se ve středu podle zpravodajského serveru BBC News shromáždily stovku odpůrců reformy s transparenty a provolávaly "ne falešné demokracii". Skupina stoupenců režimu naopak pouštěla před parlamentem čínskou hymnu. V budově a v jejím okolí byly v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření rozmístěny stovky policistů.

Jeden z prvních projevů v parlamentu pronesla druhá nejvyšší představitelka Hongkongu Carrie Lamová, která varovala před zablokováním reformy. "Tato vláda nemůže zvrátit reformní proces... politický vývoj by se pak nevyhnutelně zastavil," řekla.

Také centrální čínská vláda vyzvala hongkongské poslance, aby návrh podpořili. Jaká bude reakce Pekingu, pokud reformní balíček neprojde, není jasné, napsal server BBC News.

Podle navrhované reformy bude při volbách nejprve o osudu kandidátů na nejvyššího představitele Hongkongu rozhodovat 1200 členů propekingského nominačního výboru. Aby uchazeč o místo správce Hongkongu uspěl, musí získat nejméně 120 hlasů. Takto vznikne užší seznam pěti až deseti kandidátů. O těchto kandidátech pak budou členové nominačního výboru hlasovat v druhém kole. Každý člen bude muset podpořit aspoň dva kandidáty. Dva nebo tři kandidáti, kteří získají více než 600 hlasů, půjdou potom do veřejných voleb.

Zastánci demokracie tento proces kritizují, protože podle nich umožňuje Pekingu eliminovat nepohodlné kandidáty. S všeobecným volebním právem nemá zmíněný postup nic společného, říkají kritici.

Loňské demonstrace za plně demokratické volby přitáhly v době svého vrcholu do ulic některé dny až 100 000 lidí. Skupiny studentů v rámci protestů také na více než dva měsíce obsadily některé nejdůležitější tepny asijského finančního centra. Počet protestujících se ale postupně snižoval až na několik stovek a v prosinci hongkongská policie poslední protestní tábory z ulic odklidila.

Někdejší britská kolonie Hongkong se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu, stále se ale ve srovnání s pevninskou Čínou těší značnému stupni autonomie a občanských práv, včetně svobody shromažďování a slova.