"Přijetí zákona o prokazování původu majetku cítím jako svůj osobní dluh. Ten, kdo získal své prostředky legálním způsobem, se podle tohoto zákona nemá čeho obávat. Mají se obávat ti, kteří zbohatli okrádáním státu a korupcí," řekl prezident Miloš Zeman v pátek v Poslanecké sněmovně.

Prezident dlouhodobě prosazuje, aby norma, kterou se poslanci zabývají v prvním čtení, byla co nejpřísnější. Zákonodárce vyzval, aby vládní návrh podpořili, ačkoli k němu má výhrady.

"Ti, kdo argumentují tím, že tento zákon obtěžuje poctivé občany, mezi ně zřejmě zahrnují i ty, kteří získávali krabice od vína, ve kterých nebylo víno, nebo ty, kterým připluli kapříci, kteří nebyli kapry," řekl prezident v narážce na kauzu Davida Ratha či korupci ve fotbale.

Vládní balík změn počítá například s tím, že finanční správa bude mít možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud hodnota neevidovaného majetku převýší sedm milionů korun, finanční správa vyzve k prokázání původu majetku a popřípadě jej zdaní.

Zeman na vládním návrhu ocenil především to, že důkazní břemeno se přesunulo ze státní správy přímo na podezřelého. Pochválil také, že o pokutách nebudou rozhodovat soudy, ale přímo finanční úřady.

"V otázkách ekonomické kriminality rozhodují soudy pomalu, je tu podezření na zkorumpovanost některých soudů," řekl Zeman a připomněl kauzu konkurzního soudce Berky.

Prezident naopak není spokojen s výší pokut, které jsou podle něj příliš mírné. Podle prezidenta také není jasné, jak daleko do minulosti budou úřady příjmy podezřelých zkoumat.

"Musí to směřovat do minulosti, aby neplatilo – co sis nakradl, to je tvoje, ale dál už nekraď," dodal Zeman.

Zemanovi blízcí jmění tají

Když prezident Miloš Zeman nastupoval na Pražský hrad, sliboval, že bude mnohem častěji navštěvovat sněmovnu.

V pátek před poslanci vystoupil za dobu vlády Bohuslava Sobotky potřetí. Lobboval za zákon, který několikrát označil za spásu tuzemského boje s korupcí - zákon o prokazování původu majetku. Byl to mimo jiné jeden z pilířů jeho prezidentské kampaně i jeden z hlavních bodů Zemanovců, když se předloni neúspěšně pokoušeli do Sněmovny dostat.

Jenže v bezprostředním okolí Miloše Zemana je několik lidí, kteří s odhalováním svého majetku mají velký problém. Právě na vysoké státní úředníky a politiky přitom míří jak Zemanovy, tak vládní plány.

Mynářovy kličky

Nejkřiklavější rozpor mezi slovy Hradu a jeho chováním představuje kancléř Vratislav Mynář. Ten otálí s podáním majetkového přiznání, což podle zákona mají dělat všichni volení politici a vysocí funkcionáři státní správy. Mynář se ale brání, že není jasné, komu má přiznání podat. A úřady si jeho případ přehazují jako horký brambor.

V pátek oznámil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na Twitteru, že Mynář své majetkové přiznání předá v úterý poslankyni Věře Kovářové (TOP 09 a Starostové). Právě klub TOP 09 a Starostů totiž označil Zemana za pokrytce kvůli tomu, že ve sněmovně hájil vládní návrh zákona o prokazování původu majetku a jeho kancléř přitom majetkové přiznání nepředložil.

Nejde o jedinou nejasnost kolem Mynářova majetku. Mynář si loni pořídil za nezvykle nízkou cenu vilu v pražských Strašnicích. Koupil ji od Víta Širokého, advokáta odsouzeného politického podnikatele Romana Janouška.

V minulosti dům patřil městské části Praha 10.

Policie prověřuje také majetkové poměry senátora Jaroslava Palase

Bývalý moravskoslezský hejtman za ČSSD má k Zemanovi velmi blízko, slavil s ním vítězství v prezidentské kampani a kandidoval za Zemanovce. Dlouhodobě ale odmítá vysvětlit, kde se svou rodinou vzal peníze na stavbu hotelu za několik desítek milionů poblíž Karlovy Studánky.

Když ministr financí Andrej Babiš nedávno vysvětloval, jak zákon o prokazování původu majetku bude přesně fungovat, jeho náměstkyně Simona Hornochová pak nepřímo Palase uvedla jako příklad toho, kdo by se měl mít na pozoru. "Vezměte si třeba nejmenovaného politika, který si postavil hotel," řekla.

Říct cokoli bližšího o svých příjmech a o detailech svého byznysu dlouhodobě odmítá také klíčový Zemanův poradce Martin Nejedlý. Prezident ho s sebou vzal například na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a má hned u Zemana kancelář na Hradě. Zároveň o sobě ale tvrdí, že za své rady nepobírá žádnou odměnu, a tak nemusí nikomu hlásit, co mu patří a kolik vydělává.

Teď se navíc dostal Nejedlý do vážného sporu se státem. Soud tento týden rozhodl, že společnost Lukoil Aviation, jejímž je Nejedlý jednatelem, má zaplatit Správě státních hmotných rezerv 27,5 milionu. Ty jí dluží kvůli nesrovnalostem v dodávkách leteckého petroleje. Firma to odmítá.

Jak jste si na to vydělali?

Poslanci by měli zákon o prokazování původu majetku začít schvalovat v prvním čtení po vystoupení Miloše Zemana.

Systém bude fungovat tak, že finanční správa se zaměří na podezřelé lidi s majetkem, jenž je minimálně o sedm milionů korun vyšší než jejich příjmy. Pokud předběžné propočty úředníků vycházející z pohybů na účtech, z informací z dostupných databází nebo z udání prokážou, že se nemýlili, vyzvou podezřelého, aby nesrovnalost vysvětlil.

Nejprve budou po majiteli požadovat doložení zdroje příjmů za poslední tři roky. Pokud do třiceti dnů vše nevysvětlí, úředníci mu doměří daň z podkladů, které sám dodal. Anebo na základě vlastních odhadů.

Podle aktuálního návrhu má být sporná částka zdaněná patnácti, v případě firem devatenácti procenty. Podle závažnosti případu k ní pak přibude maximálně stejná sankce.

Pokud své příjmy dotyčný neprokáže nebo neosvětlí, přijde na řadu seznam majetku. A v případě, že v majetkovém přiznání lidé zalžou, hrozí jim až čtyřleté vězení, pokuta nebo zákaz činnosti.

Ministr financí Andrej Babiš prohlásil, že se stát vyhne šikaně. A že speciální tým kontrolorů bude ročně řešit maximálně desítky případů.

Zeman je proti kvótám

Prezident Miloš Zeman v projevu ve sněmovně rovněž odmítl povinné kvóty na migranty v Evropské unii. Česká republika má podle něj pomáhat na území, odkud uprchlíci do Evropy odcházejí. Znovu také navrhl vyslání polní nemocnice do Jordánska.

Pokud unie povinné kvóty prosadí, mělo by se Česko podle Zemana odvolat na princip subsidiarity v EU, který podle něj jasně říká, že rozhodování o přijímání uprchlíků je v kompetenci národních států.

"Pokud jde o nejasně formulovaný článek lisabonské smlouvy, tak ten nezahrnuje přijetí uprchlíků, ten zahrnuje pomoc při ochraně vnějších hranic Evropské unie," řekl prezident novinářům při odchodu ze sněmovny.

Související