Bez problému prošel vládou návrh na zařazení Velkého pátku do seznamu státních svátků. Ve středu pro něj podle informací HN zvedli ruku všichni ministři kromě Jana Mládka a Jiřího Dienstbiera, kteří se zdrželi.

Pracovní volno by mohli mít lidé už na příští Velikonoce, svátek by měl podpořit prorodinnou politiku. "Žáci základních škol a studenti středních škol mají v tento den již řadu let prázdniny. Rodičům tak zařazení Velkého pátku mezi dny pracovního klidu pomůže vyřešit problém s hlídáním dětí a umožní rodinám strávit čas pohromadě," stojí v důvodové zprávě.

Podle propočtů by den volna navíc neměl znamenat větší zátěž pro ekonomiku, analýza ministerstva financí odhadla ztrátu na 0,4 procenta hrubého domácího produktu. "V podmínkách běžné ekonomické praxe bude dopad podstatně mírnější," konstatovala nicméně státní kasa.

Nový svátek by navíc mohl pomoct zejména drobným podnikatelům. "Je totiž zřejmé, že řada rodin s dětmi využije několik dnů volna za sebou k jednorázovým nebo několikadenním výletům, při nichž využijí restaurační zařízení, různé služby spojené s využitím volného času, podpoří cestovní ruch, návštěvy kulturních zařízení," vypočítávají autoři.

Pod poslaneckým návrhem je podepsáno 93 poslanců včetně předsedů všech parlamentních stran kromě komunistů, návrh ale vzešel z lidovecké frakce.

"Velký pátek byl v naší zemi státním svátkem před nástupem komunistické totality. Zařazením velkého pátku mezi volné dny se průměrné volné dny ročně zvýší z devíti na deset, čímž se v počtu volných dní přiblížíme v průměru ostatním státům," prohlásil předseda poslaneckého klubu lidovců Jiří Mihola.

Nyní novela zákona o státních svátcích zamíří do Poslanecké sněmovny. Ta se jí ale bude zabývat nejdříve na zářijové schůzi. Předkladatelé ale navrhují schválení už v prvním čtení. Po schválení oběma komorami parlamentu a prezidentem začne změna platit okamžitě poté, co se objeví ve Sbírce zákonů.

Související