Sněmovna podpořila ve čtvrtečním úvodním kole novelu branného zákona, z něhož ale v branném výboru s největší pravděpodobností zmizí plošné odvody osmnáctiletých, které ministerstvo obrany plánovalo bez povinného výcviku.

Poslanci poukazovali na to, že by se jednalo jen o administrativně náročnou a poměrně drahou registraci. Plošné odvody by mohly být nahrazeny dobrovolnými s povinným výcvikem. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) uvedl, že je na úpravy normy připraven.

Náklady na zajišťování pravidelných odvodů ministerstvo odhadovalo na 230 milionů korun ročně. Podle Antonína Sedi (ČSSD) by navrhovaná úprava odvodů obtěžovala lidi nad rámec nutného. Lidovec Ivan Gabal (KDU-ČSL) poukázal na to, že klíčové pro armádu je doplnění stavu profesionálních vojáků a aktivních záloh. "Klíčovým prvkem naší obrany nejsou branci," zdůraznil.

Proti povinným odvodům se vyslovila taky Jana Černochová (ODS) nebo Dana Váhalová (ČSSD). "Budou to vojáci na papíře," uvedla. Alexander Černý (KSČM) podotkl, že nemá smysl zabývat se textem, který dozná významných změn.

Podle Stropnického bylo postoupením zákona do druhého čtení dílčího cíle dosaženo, a to i přes dlouhou debatu. "Nikdo v podstatě si to základní zpochybnit nedovolil. Že tady v podstatě chybí jeden významný článek, a to je to, že máme profesionální armádu a pak dlouho nic. Až pak máme stav extrémní situace, branný stav, když už skutečně teče do bot," poznamenal ministr.

Ministerstvo obrany už podle informací z branného výboru představilo nový plán dobrovolných odvodů. Mladí lidé, kteří by k nim šli a byli by odvedeni, by podle informací z výboru museli ve dvou letech absolvovat vojenský výcvik v délce tří měsíců.

Původní plán plošných odvodů by neznamenal obnovu základní vojenské služby. Stále ale platí všeobecná branná povinnost pro lidi od 18 do 60 let věku.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Vládní předloha reaguje podle Stropnického na nepříznivou bezpečnostní situaci a na neuspokojivý stav záloh, které podle něho zůstávají "nevycvičeným a stále se ztenčujícím sborem".

Náčelník generálního štábu Josef Bečvář uvedl, že od zavedení profesionální armády klesají stavy povinné zálohy a vycvičených "branců", ti odvedení navíc stárnou. Pokud by nebylo přijato žádné opatření, tento trend by dále pokračoval a v případě ohrožení státu by "rozvinování" ozbrojených sil podle něj připomínalo spíše "ementál" než fungující strukturu. "Proto potřebujeme s využitím některé z možných variant odvodů, na které bude nalezena v dalších jednáních shoda, umožnit zájemcům z řad občanů přihlásit se již v míru k obraně státu, aniž by se museli stát profesionálními vojáky či příslušníky aktivní zálohy, a doplnit tak i tuto kategorii záloh," sdělil Bečvář.

Novela také posiluje úlohu aktivních záloh, do kterých se mohou lidé hlásit dobrovolně již nyní. Nově by bylo možné jejich členy vyslat třeba i do zahraničních misí, což kritizoval Seďa, nebo na pomoc při živelních katastrofách. Novinkou bude i to, že bývalí vojáci z povolání budou po skončení své služby v armádě zařazeni na pět let do takzvané povinné zálohy.

Zákon zachovává současnou úpravu, kdy v případě ohrožení státu začne armáda s výcvikem vojáků povolaných do mimořádné služby. Zároveň budou moci být za této situace na základě rozhodnutí vlády povoláni k odvodnímu řízení i ti, kteří dosud odvedeni nebyli.

Sněmovna prodloužila lhůtu pro projednání předlohy ve výboru z obvyklých 60 na 90 dnů.

Víc peněz zálohám

Přilákat nové zájemce do aktivních záloh armády chce vláda tím, že zdvojnásobí odměny a nabídne lepší výhody. Návrh zákona ve čtvrtek podpořila sněmovna, před dalším schvalováním ho posoudí sněmovní výbor pro obranu. Dolní komora mu na to místo 60 dala 90 dnů, podobně jako u související novely branného zákona.

"Ke zvýšení atraktivity výkonu vojenské činné služby zákon zvyšuje finanční ohodnocení vojáků v době cvičení nebo nasazení, zvyšuje odměny vyplácené po dobu zařazení do aktivní zálohy a zavádí také podporu zaměstnavatelům vojáků v aktivní záloze po dobu, kdy je budou muset uvolnit z důvodu vojenské činné služby," uvedl k zákonu Stropnický.

V současné době "záložáci" dostávají odměnu 500 korun měsíčně, při cvičení dále náhradu mzdy a "kapesné" v průměru 25 korun za den cvičení. Nově by měsíční odměna měla být 1000 korun. Za každý den cvičení by "záložáci" dostávali plat odpovídající průměrnému tarifu profesionálního vojáka na stejné pozici. Vojáci v záloze by měli nárok také na proviantní či výstrojní příspěvek či na rekondiční pobyty.

O členství v zálohách mají lidé dlouhodobě poměrně malý zájem. V současné době jich je v nich zařazeno asi 1200, do budoucna jich chce mít armáda až 5000. Armáda hodlá přilákat především vysokoškolské studenty s ohledem na jejich věk, vzdělání a tím i možnost jejich zapojení do profesionální armády.

Související