Padesát tisíc bývalých policistů, hasičů a vojáků chce zpátky tisíce korun měsíčně z výsluh, které jim byly kvůli opatření z roku 2010 zdaněny. Bývalí zaměstnanci bezpečnostních složek proto čekají na výsledky soudních jednání svých kolegů, a pokud by někteří z nich vyhráli, přidali by se. Stát by jim tak na náhradách musel vyplatit miliardy korun.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Ústavní soud ale počátkem června zamítl stížnost bývalého náčelníka armádní finanční služby Josefa Tomka na krácení výsluh. Odmítl argument, že jeho nárok na výsluhu vznikl před účinností zákona, kterým stát výsluhy zdanil 15 procenty, napsala Mladá fronta Dnes. Podle verdiktu je rozdíl mezi vznikem nároku na výsluhu a konečnou výší částky, která se může měnit.

Tomek vede svůj spor se státem již čtyři roky. S rozhodnutím nesouhlasí a chystá se podle listu obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Tvrdí, že jde o princip. "U mě to dělá dva tisíce měsíčně. Není to velká suma, ale za rok už je to slušná dovolená,“ říká Josef Tomek, který byl v armádě dvacet let a mimo jiné strávil sedm měsíců i na misi SFOR v Bosně a Hercegovině.

Opatření z roku 2010 se týká 50 tisíc bývalých vojáků, policistů, hasičů, celníků a členů justiční stráže. Průměrná výše výsluhy je zhruba 7 tisíc korun, zdanění činí asi tisícovku.

Za nespokojenými vojáky a policisty stojí Sdružení válečných veteránů, na speciálním účtu na soudní spory se nashromáždilo 1,3 milionu korun. Tomkův případ se jako první dočkal rozhodnutí a zamíří do Štrasburku, na podání stížnosti má bývalý voják téměř půl roku.