Vláda v pondělí schválila novou verzi atomového zákona. Materiál, který by měl mimo jiné zpřesnit technické požadavky a procesní pravidla pro spouštění nových jaderných bloků i provozu těch současných, připravil Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Podle jeho předsedkyně Dany Drábové novela přinese možnost lépe regulovat rizika spojená s využíváním jaderných technologií.

V rozhovoru s DVTV Drábová říká, že pokud novela projde parlamentem, bude stavba nových jaderných elektráren složitější. Zároveň odmítá právo veta obcí v otázce jaderných úložišť. "Jakmile jednou řeknete, že menšina má nepřekročitelná práva ve smyslu toho, že může zablokovat cokoliv, tak se dostanete do neřešitelných situací," tvrdí předsedkyně. 

Pokud projde parlamentem novela atomového zákona, k čemu Česku bude? Bude bezpečnější jaderná energie, bude jednodušší její regulace nebo využití?

Stát bude mít v ruce silnější nástroj pro to, aby rizika spojená s využíváním jaderných technologií řádným způsobem reguloval. Bohužel novela není ani stručná, ani jednodušší, je naopak složitější než ta stávající. My tomu nejsme rádi, ale vzhledem k tomu, že se pohybujeme v mezinárodním prostředí, tak nemůžeme jinak. Například transponovat řádně do našeho právního rámce všechno ze společného právního rámce evropského společenství je obrovsky náročná věc.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Umetá si státní správa nebo jakákoliv příští vláda touto novelou cestičku k tomu, aby mohla lépe provozovat nebo zřizovat jaderné bloky, nebo dokonce celé jaderné elektrárny?

Ti, kdo budou chtít stavět novou jadernou elektrárnu, to budou mít složitější, protože ta nová úprava je preskriptivnější, daleko precizněji formulovaná. I prováděcí předpisy budou mít celou řadu nových požadavků, které odpovídají tomu, kam se svět posunul. Je to krok k zajištění účinnější ochrany před možnými škodlivými účinky jaderných technologií, ale není to krok ke zjednodušení stavby nových bloků.

Posouvá novela atomového zákona postavení obcí v procesu výběru lokality, kde by případně mělo být hlubinné úložiště jaderného odpadu?

Ministerstvo průmyslu a obchodu přikročilo k tomu, že vytváří věcný záměr, kde tato otázka bude řešena.

Měly by obce mít možnost říct, že nechtějí žádnou fázi výběru úložiště?

Já si myslím, že tohle není dlouhodobě možné. Ti, kdo rozhodují ve státě o jeho další budoucnosti, na sebe musí čas od času vzít odpovědnost za to, že rozhodnou i proti vůli menšiny ve prospěch takzvaného veřejného zájmu. Jakmile jednou řeknete, že menšina má nepřekročitelná práva ve smyslu toho, že může zablokovat cokoliv, tak se dostanete do neřešitelných situací. 

V nové energetické koncepci, kterou přijala vláda na jaře, je počítáno s jadernou energií jako s velice důležitou součástí energetického mixu České republiky, daleko nad úrovní dnešních 31 procent. Vedle toho minimálně ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek trvale prosazuje, aby se prolomily nebo zrušily územní limity těžby uhlí minimálně v severních Čechách. Dává to smysl?

Můj osobní názor je, že dokud stát nebude mít dobře ošetřeno, na co to uhlí potřebuje, a nebude mít nástroje k tomu, aby si skutečně prosadil, že to uhlí bude používáno na to, na co ho potřebuje z hlediska veřejného zájmu, tak bych s limity nehýbala.

Írán uzavřel ve Vídní dohodu se šesti zeměmi o svém jaderném programu. Írán by podle ní měl například omezit svá jaderná zařízení, snížit zásoby jaderného materiálu, inspektorům OSN, respektive atomovým agenturám, by mělo být umožněno kontrolovat i vojenská zařízení. Bude ta dohoda fungovat?

Mezinárodní právo a mezinárodní dohody jsou zejména založeny na tom, že ty státy se dohodnou na tom, co skutečně chtějí dělat. Nemají žádný důvod k tomu, aby tu dohodu porušovaly, protože vymahatelnost je jinak značně sporná. Vypadá to, že Írán se rozhodl, že pro tuto chvíli i náznaky, že by se mohl zajímat o atomovou bombu, opustí.