Vláda se ve středu nedohodla na tom, aby všichni horníci, kteří dělají pod zemí a odpracovali určitý počet směn, odcházeli do penze o pět let dříve než ostatní pracující.

Dřívější penzi pro havíře navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí, které tak chtělo řešit propouštění kvůli zavírání dolů. S návrhem patřičné novely ale dlouhodobě nesouhlasilo ministerstvo financí. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) by se měl na opatření podílet i majitel dolů.

Místopředseda Sdružení hornických odborů OKD Rostislav Palička řekl, že odboráři neustanou v úsilí dotáhnout rovných podmínek důchodu pro všechny horníky.

Vláda naopak podpořila vznik průmyslové zóny v Karviné. Zónu Nad Barborou, která se bude budovat v letech 2016 až 2018, podpoří stát až 750 miliony korun.

%insert_attachment[59522200] priloha.html%

Ministerstvo práce přišlo s novelou, která by upravovala odchod horníků do penze, už na jaře, kabinet ji ale neschválil. Resort financí totiž argumentoval tím, že není možné kvůli hrozbě nezaměstnanosti měnit důchodový systém, nutné je spíš investovat do rozvoje regionu. Shoda se nenašla ani ve středu. Hornické odbory už přitom varovaly, že když vláda návrh nepodpoří, dají se očekávat protesty.

"Dnes (ve středu) zatím vláda nenašla schodu nad konkrétní podobou zákona," řekl Sobotka. Diskuse ale podle něj potvrdila vůli koalice problém řešit. Věří, že se rozpory mezi ministerstvy sociálních věcí a financí do září podaří odstranit. Dodal, že opatření by se týkalo necelých 4 000 horníků.

Babiš na tiskové konferenci řekl, že dřívější odchod podporuje, protože si to horníci zaslouží. Vadí mu ale, že by opatření mělo dlouhodobý dopad na rozpočet. "Můj názor je, že by se na tom měl podílet i majitel," řekl.

Vláda už v minulosti souhlasila s tím, aby se rozšířila skupina havířů, kteří mohou odcházet na odpočinek o pět let dřív. Týká se to těch, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali stanovený počet směn. Už předtím byla penze o pět let dřív pro ty, kteří stihli potřebné směny do konce roku 2008. Nový návrh počítal s tím, že by do dřívějšího důchodu mohli všichni horníci splňující podmínky.

Do roku 1993 existovaly v ČR takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci. Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let.

Dřívější odchod do penze pro všechny horníky žádají hornické odbory. Argumentují tím, že podle studií se kvůli horšímu zdraví mnozí havíři důchodu nedožijí a že by opatření řešilo i problém s rušením dolů a propouštěním. Podobné argumenty v podkladech pro vládu použilo i ministerstvo práce. Uvedlo také, že jiné důchodové podmínky pro horníky mají v Česku tradici třeba už z dob Rakouska-Uherska.

Muži mají nyní do penze odcházet v necelých 63 letech, bezdětné ženy v 62 letech a matky podle počtu vychovaných potomků dřív. U mužů se důchodová hranice každoročně odsouvá o dva měsíce, u žen o čtyři. Podle návrhu by horníci teď tedy chodili do řádného důchodu v necelých 58 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, mohli nastupovat ani ne v 55 letech. Za sebou by měli mít 3 300 směn v dole a 2 200 směn v uranovém dole. Pokud práce skončila po dosažení nejvyšší přípustné expozice, stačit by mělo o 319 směn v dole a o 219 u uranu méně.

Důchod se skládá z pevné části, která je pro všechny stejná a činí nyní 2 400 korun, a z procentní části podle odpracovaných let a odvedených částek. Podle návrhu by se výpočet penze horníků měl upravit. V procentním dílu, který by havíř podle nynějšího zákona měl, by se nově měly odrazit všechny valorizace od roku 1996. Důchod se od té doby zvyšoval dvacetkrát. Stanovena je ale maximální částka, pro letošek by dosáhla 13 274 korun. V dalších letech by se zvyšovala o valorizaci.

Novela měla podle plánu platit od října příštího roku. Celkové výdaje do roku 2055 spočítalo ministerstvo práce na 11,6 miliardy korun. V nejbližších letech by důchodový systém vyplatil desítky milionů ročně.

S návrhem zásadně nesouhlasilo ministerstvo financí. Změkčování důchodových podmínek odmítalo s tím, že při "zvýhodnění určité skupiny" začnou o snížení důchodového věku usilovat i další profese. Také podle vicepremiéra a šéfa lidovců Pavla Bělobrádka bylo chystané řešení nesystémové a představovalo nebezpečný precedens pro případy masového propouštění.

V Karviné vznikne průmyslová zóna

Nad Barborou v Karviné vznikne průmyslová zóna, oznámil po jednání vlády premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Stát do zóny, která se bude budovat v letech 2016 až 2018, vloží až 750 milionů korun. Celkové náklady na vybudování zóny Nad Barborou se odhadují na 1,2 miliardy korun.

"Je evidentní, že kraj pro to, aby vytvářel nová pracovní místa zejména jako náhradu za pracovní místa v utlumovaných odvětvích, tak potřebuje nové připravené rozvojové plochy pro investory," řekl Sobotka. 

Podle Sobotky se podařilo v posledních týdnech přilákat do kraje několik investorů, například společnost Hyundai Mobis, která postaví svou továrnu v průmyslové zóně v Mošnově na Novojičínsku. Po zaplnění mošnovské zóny by právě zóna v Karviné měla být místem, které bude stát investorům nabízet.

Jde o takzvaný brownfield, areál po bývalém Dole Barbora v Karviné-Dolech. Po přestavbě na průmyslovou zónu by tam mělo v dalších letech vzniknout až 2000 pracovních míst. Zóna má rozlohu téměř 90 hektarů a nachází se na území mezi Karvinou, Havířovem a Orlovou. Vytváření nových pracovních míst právě v této oblasti je pro Moravskoslezský kraj velmi důležité, protože Karvinsko patří k okresům s nejvyšší nezaměstnaností v zemi. Na konci června tam činil podíl nezaměstnaných 11,3 procenta.

Moravskoslezský hejtman Miroslav Novák (ČSSD) řekl, že schválit závazný plán financování zóny Nad Barborou se podařilo po téměř pětiletém úsilí. "My počítáme, že průmyslová zóna Nad Barborou bude vyčleněna pro příchod nového strategického investora s kapacitou cca 2 000 pracovních míst," řekl Novák. Zónu podle něj navíc bude možné v budoucnosti rozšířit až na 300 hektarů.

Dotaci až 750 milionů korun na vybudování zóny Nad Barborou schválila česká vláda už jednou, a to v říjnu 2013. Tehdejší vláda premiéra Jiřího Rusnoka ji zařadila mezi projekty strategických průmyslových zón, její vybudování mělo patřit mezi protikrizová opatření pro Moravskoslezský kraj. Slíbené peníze ale kraj nedostal. Nynější ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) pak řekl, že tehdejší vláda se v podstatě nestarala o to, kde se peníze na vybudování zóny vezmou.

Související