Miroslav Bárta je jedním z uznávaných českých vědců, kteří se vyjadřují k současným událostem doma i ve světě. Bárta je egyptolog, jehož parketou je jinak hlavně upadající Egypt za pozdní Staré říše, v níž ovšem vidí mnohé paralely k dnešní době.

V rozhovoru pro týdeník Ekonom říká poměrně nepříjemné věci. Čechům je určeno hlavně tvrzení, že za mnoha zdejšími (i evropskými) problémy stojí přebujelý sociální stát. Západní politici zase neradi slyší, že jejich intervenční politika v arabském světě totálně selhala.

Miroslav Bárta (45)

Vystudoval archeologii a egyptologii na Univerzitě Karlově, studoval také v Hamburku a Filadelfii.

V letech 2002 až 2003 vedl detailní satelitní mapování pyramidových polí a později se podílel na archeologických expedicích v egyptské Západní poušti a Súdánu.

V roce 2009 byl jmenován profesorem egyptologie a o dva roky později převzal vedení archeologického výzkumu v egyptském Abúsíru, který je zaměřen na dobu stavitelů pyramid.

Od roku 2012 je ředitelem Českého egyptologického ústavu v Praze.

Kromě egyptologie se zabývá výzkumem civilizačních vzestupů a pádů a je spoluautorem několika studií na toto téma, například knihy Kolaps a regenerace.

Ekonomové OECD pravidelně tvrdí, že se Evropa bez migrantů neobejde, protože stárne a vymírá. Bez přílivu nových pracovních sil podle nich nebude prosperity.

Ekonomové, ekonomové. Ekonomové v roce 2007 zasadili smrtelnou ránu myšlence volného trhu a kapitalismu, když vůbec nebyli schopni detekovat to, co nastává. Tedy finanční krizi. Zároveň tím, že nechali přežít soukromé firmy, které zachraňovali penězi ze státních rozpočtů. Takže většina ekonomů by měla nastoupit do knihoven, roky studovat a zamyslet se nad tím, jak svět doopravdy funguje. Rychlokvašky s titulem MBA rozhodně nepovažuji za odborníky.

Na stejném semináři OECD jako já byl i Martin Wolf, významný komentátor The Financial Times. Podle něj se zase tvrdí, jak opět rosteme a jak se nám daří. Ale vůbec to není v souladu například s tím, že úroky v bankách zůstávají na nule. Ekonomům chybí trocha pokory. Nechtějí vzít na vědomí, že člověk se nedá zařadit do tabulek "má dáti, dal" a že ekonomie je sice významný směr bádání o tom, jak společnosti fungují, ale nic víc či míň. Není to náboženství – jsou významnou součástí společenských věd, ale jejich paradigma chápání světa je neplatné.

Takže nesouhlasíte, že migrace je k prosperitě Evropy nezbytná?

Studie na toto téma jsou takové i onaké. Migrace je obohacením, každý, kdo k nám přichází, protože se mu u nás líbí a chce tu pracovat a mít budoucnost, je vítán a měli bychom mu v začátku pomoct, ale klíč k prosperitě bychom měli hledat sami. A sami hledat, jak zajistit, aby naše populace přežila a prosperovala. Přijímat lidi, které zajímá jen náš sociální systém, je cesta do pekel.

Nicméně i domácí demografové varují, že pokud se migrace nezvýší, tak nás do konce století ubude o tři miliony. A jinde v Evropě, s výjimkou Francie, je to dost podobné. Skutečně Evropa tak zdegenerovala, že se nepostará ani o potomky?

Určitě ne. Během generace se vše může změnit, znovu se můžou začít rodit děti. A za 50 let to třeba bude úplně jinak.

Teď tu ale děti nejsou.

Za to může hlavně přebujelý sociální systém. Dřív byla rodina základem státu, něco, co jednotlivce na mikroúrovni stabilizovalo. Když se něco přihodilo, tak každého tahala z bryndy jeho rodina. Dnes se lidé naučili, že sociální stát vyřeší úplně všechno, a takový sociální stát dokonale rozbombardoval institut rodiny. Já sice jsem zastáncem rozumného sociálního státu, ale to, co zažíváme v posledních desetiletích, je už příliš.

Moralisté připomínají hédonismus, který jim připomíná život starořímské aristokracie. Tam také ženy nechtěly mít děti, protože by jim kazily postavu a nebyl by čas na slavnosti a hostiny. Dnes se lidé nežení a nevdávají, baví se a cestují.

Já mám taky děti a přitom cestuji a občas chodím i na ty hostiny. To je zjednodušený úhel pohledu. Fungování společnosti, rodiny i mezilidských vztahů je věc právě vnitřního obsahu člověka, jeho rodinné výchovy, stejně jako státu a zároveň také odrazem vzdělanosti. Čímž nemyslím, že každý bude podle tabulek vysokoškolák, protože být po třech letech bakalářem není žádné vysokoškolské vzdělání. Jde spíš o poctivost, získávání informací a poznávání světa. A pak to může být třeba švec, vezměte, kam to dotáhl Tomáš Baťa.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.