Ministerstvo novelou oslabí ochranu rodiny. Přibližuje občanský zákoník zpět k 50. letům, tvrdí Karel Eliáš

Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo na podzim po téměř roční zkušenosti s uplatňováním nového občanského zákoníku jeho první změnu. Materiál, který má aktuálně na stole Legislativní rada vlády, se označuje jako "malá" nebo také "technická" novela. Podle Karla Eliáše, vedoucího rekodifikační komise, která zákoník připravovala, však předpis neopravuje jen technické nedostatky, jak bylo původně zamýšleno, ale naopak přichází s podstatnými změnami, které jsou nežádoucí. Podle něj se ministerstvo vrací ke starým myšlenkám, které byly vědomě opuštěny.

V současné době probíhá finišování malé novely občanského zákoníku. Vy osobně jste byl velmi výrazně i proti návrhu velké novely. Proč by ale ministerstvo spravedlnosti nemohlo tento předpis měnit?

Ministerstvo má občanský zákoník v gesci. Jistěže může navrhnout novelu. Ale je vázáno principy řádné správy, ústavního pořádku a také rozhodnutími orgánů, které jsou mu nadřízeny. Vidím, že toho nedbá. K zákoníku se chová jako k dobytému území. Novela by měla opravit legislativně-technické nedostatky. Později rozkrýt případná temná místa. Na to je ale čas. S většinou problémů, o nichž se spekuluje, si praxe poradí. Mezi akademiky zpochybňujícími některá ustanovení jsou často ti, kteří chtějí prezentovat vlastní ego, jiní si vyřídit i osobní účty, další teskní po světě, jejž zákoník vědomě opustil.

A byl to dobrý krok, že zákoník možná příliš tvrdohlavě vystupoval ze starého myšlenkového světa?

Jiný nemohl být. O tom se přece v předstihu dlouho diskutovalo. Sám jsem byl členem rekodifikační komise od roku 1996. Věcný záměr zákoníku se začal připravovat za čtyři roky. Není to tak, že by se autoři zničehonic utrhli. Bez silné podpory odborné veřejnosti to nešlo. Ostatně i celá legislativní rada byla pro tuhle změnu. A hlavně jsme dostali v roce 2001 politické zadání od vlády, že to stát tak chce.

Kdy jste při prosazování nového směru narazili?

Typický příklad je spojen se zákoníkem práce. Tvrdili jsme, že v normálním světě nemohou soukromé právo kodifikovat dva nezávislé kodexy, že občanský zákoník musí být tím vlivnějším bratrem. Naproti tomu mainstream pracovněprávní fronty chtěl nezávislý zákoník práce. Když jsem napsal, že to je bolševický názor, pršela na mě jedna stížnost za druhou. Před deseti lety jsme prohráli. Nový zákoník práce vznikl podle zásad sovětské právní teorie. V roce 2008 však zasáhl Ústavní soud a potvrdil, že zákoník práce nezávislý na občanském kodexu nepatří do instrumentária demokratického právního státu.

A co to má společného s malou novelou občanského zákoníku?

Jedna z navrhovaných změn sleduje návrat k úpravě dětské práce z 50. let. Tehdejší režim sledoval vykořisťování pracovní síly, včetně nezletilých dětí. Důvodová zpráva k občanskému zákoníku z roku 1950 i výstupy z konference v Liblicích z roku 1957 jsou výmluvné až až. Rodiče byli zbaveni rodičovských práv. O budoucnosti žáků 9. tříd rozhodovali úřady a náboráři. Po těžkých tahanicích jsme obhájili aspoň mírné posílení práv rodičů k dětem mladším 16 let. Přestože změna nepůsobí negativní důsledky, v malé novele se navrhuje návrat k modelu 50. let. Tahle změna oslabí ochranu rodiny a usnadní kořistění z dětské práce. Snad to sociální a křesťanští demokraté ve vládě a v parlamentu ještě zváží.

Čeho konkrétně ministerstvo nedbá? Proč by se mělo vůbec s tvůrci občanského zákoniku vůbec bavit? Na zbývající otázky naleznete odpověi v letním dvojčísle týdeníku Ekonom. Koupit si jej můžete i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu, iPhonu a tabletu Samsung.