Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček zkritizoval výzvu stovek českých vědců k toleranci vůči uprchlíkům. Text podle něj prohlubuje příkop mezi českou společností a takzvanými elitami. Ovčáček svůj osobní názor na aktivitu českých akademiků sdělil na úterní tiskové konferenci.

Fyzikální chemik Pavel Jungwirth v reakci řekl, že výzva má naopak příkopy zahlazovat. Výzvu nazvanou Vědci proti strachu a lhostejnosti dosud podepsalo přes 1500 osobností, uvádějí na svém webu autoři. Petici podpořily také stovky lidí mimo akademickou obec.

Podle bývalé předsedkyně Akademie věd ČR, biochemičky Heleny Illnerové je výzva nejslušnějším vyjádřením, jak by se česká společnost měla chovat. To znamená - chápat cizince jako lidi, kteří mají svou vlastní důstojnost. Je to obecná výzva k návratu k lidství a solidaritě, řekla v reakci pro ČTK.

"Dovolím si se svolením pana prezidenta v této věci sdělit svůj osobní názor," uvedl svou reakci Ovčáček. "Tato aktivita pouze prohlubuje příkop mezi takzvanými elitami a českou společností," řekl mluvčí Hradu na adresu vědců. Nejlepší odpovědí na petici je podle něj parafráze jejího obsahu. "Všem, kdo v Evropě žijí, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení," prohlásil Ovčáček.

Podle Jungwirtha se zdá, jako by Ovčáček svým prohlášením sledoval nějakou osobní agendu. Vědci se prý snaží, aby se česká společnost chovala dospěle, ať už je někdo intelektuálem nebo není. Cílem výzvy podle něj je, aby lidé mysleli a řešili problémy racionálně.

"A nenechat se hnát emocemi, jako to dělá pan prezident, když dává do jednoho pytle Klokánky a imigranty. To je přesně to, proti čemu my jsme. A to, co rozděluje společnost, protože pan prezident rozděluje společnost. My se ji naopak snažíme sjednotit kolem racionálního cíle a myšlení," reagoval Jungwirth.

Během úterka iniciativu podpořily také více než tři stovky lidí mimo vědeckou sféru. Z veřejně známých osobností se připojili kardinál Miloslav Vlk, slovenský sociolog a někdejší disident Fedor Gál, spisovatel Ota Filip nebo psycholog Dalibor Špok.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Signatáři výzvy se ohrazují proti nárůstu xenofobních nálad v české společnosti. Znepokojuje je aktivita extremistických skupin, které podle nich nemají dostatečnou protiváhu. Vědci vyzývají politiky, aby při přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné možnosti, a ne vrtkavé nálady veřejného mínění.

Žádají je také, aby nezneužívali cizí neštěstí k hromadění levných politických bodů. Na média apelují, aby informovala pravdivě a nešířila vykonstruované senzace a paniku. Veřejnost žádají mimo jiné o to, aby byla opatrná v soudech a nenechala se manipulovat.

Výzvu podpořili vědci napříč obory, mimo jiné i ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václav Hořejší, teolog Tomáš Halík, divadelní kritik Vladimír Just, historik Jan Rychlík, literární historik Martin C. Putna a filozof Jan Sokol.

Proti přijímání uprchlíků z jihu je většina Čechů. Z červnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplývá, že tento názor má víc než 70 procent obyvatel Česka. Podle akademiků je příčinou obav ve velké míře strach z neznámého.

Zeman bude jednat s Valachovou o jmenování profesorů 

Prezidentův mluvčí také řekl, že Miloš Zeman se v pátek v Lánech setká s ministryní školství Kateřinou Valachovou (za ČSSD), aby s ní jednal o vysokoškolském zákoně. Jedním z témat bude i jmenování profesorů. Právě tato otázka vyvolává opakovaně ostré spory mezi Hradem a akademickou obcí. Uvažuje se proto o změně modelu.

Ovčáček má za to, že v úvahu přicházejí v zásadě tři varianty. "Tou první je, že by profesory jmenoval předseda Senátu, další možností je, že by se toho zhostily samy vysoké školy, a další možností - a pan prezident o tom hovořil - je, že by měl jakési právo veta. To znamená, nadále by profesory jmenoval, ale v případě vážných pochybností, například morálního charakteru, by odmítl tento akt učinit. Ostatně stalo se tak," uvedl.

Narážel tak na fakt, že Zeman v minulosti odmítal některé profesory jmenovat. Letos například odmítl jmenovat trojici kandidátů - Jiřího Fajta a Ivana Ošťádala z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera navrženého Vysokou školou ekonomickou.

Související