Když před dvěma lety odletěl Kevin Dalghren podezřelý ze čtyřnásobné vraždy do Spojených států, rozjela se právní bitva o jeho vydání zpět do České republiky. „Náš primární zájem byl, aby došlo k soudu v místě, kde se stal trestný čin a které oplývá důkazními prostředky,“ popsal náměstek ministra spravedlnosti pro sekci mezinárodní a ústavněprávní Petr Jäger.

V podobných případech je totiž podle něj rozhodující rozsah mezinárodních smluvních závazků daného státu. „Někde třeba přímo zakazuje Ústava vydání vlastních občanů do zahraničí,“ řekl Jäger. Podobně je na tom i samotné Česko, kdy je umožněna výjimka pouze v rámci evropského zatýkacího rozkazu. „V mezinárodním společenství z hlediska státní suverenity je patrná určitá zdrženlivost k vydávání vlastních občanů a nyní se jedná o historicky prvního občana USA vydaného do České republiky," dodal ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Podobných případů, jako je Dahlgrenův, bylo v minulosti hned několik. Většinou neúspěšných. Třeba v roce 2007 odmítlo Rusko vydat Andreje Lugového, podezřelého z vraždy Alexandra Litviněnka, do Velké Británie. Francie zase neposlala americké justici režiséra Romana Polanského obviněného ze znásilnění třináctileté dívky.

V Česku na poli mezinárodního vydávání vzbudil nesouhlas případ katarského korunního prince Hámida bin Abdal Sáního obviněného z pohlavního zneužití. Ministr spravedlnosti Pavel Němec souhlasil s jeho vydáním zpět do Kataru a princ tak zůstal na svobodě.  Místní justice navíc neúspěšně řadu let bojuje o vydání Viktora Koženého nebo Radovana Krejčíře. Úspěchem pak bylo vydání podnikatele Tomáše Pitra ze Švýcarska.

Americké zdržení

Ve Spojených státech absolutní překážka vydat občana do cizí země neplatí. Na druhou stranu mají Američané podle náměstka Jägera komplikovaný systém, který umožňuje řadu opravných prostředků. Dahlgren tak měl dostatek možností, jak návrat do Česka oddálit. I když s jeho vydáním americké soudy souhlasily již před časem, právníci podali proti samotné legálnosti vazby stížnost. Nakonec se Američanův případ dostal až přes tamní Nejvyšší soud k ministru spravedlnosti Johnu Kerrymu, který s vydáním souhlasil.

„Byla to standardní doba vydání, jen je případ v Česku citlivě vnímán,“ hájí náměstek Jäger délku řízení na americkém území. Podle vedoucí katedry jazyků Právnické fakulty Univerzity Karlovy Marty Chromé v těchto případech hraje roli také kvalita podkladů. „Některá vydání ztroskotají na tom, že nejsou podklady od českých státních zástupců dostatečně kvalitně přeloženy,“ řekla. Češi proto přípravu nepodcenili. „Neintervenovali jsme po politické stránce, expertní komunikace mezi českým a americkým ministerstvem spravedlnosti ale probíhala,“ uvedl Petr Jäger.

Dahlgrena nyní čeká v české vazbě kolečko výslechů. Soud by pak měl nařídit hlavní líčení, které se může i kvůli nutnému překladu všech dokumentů do angličtiny značně prodloužit. Pokud by byl Dahlgren v Česku odsouzen, není vyloučeno, že si trest "odsedí" ve své domovině. Záležet bude na rozhodnutí místní justice.