Nevyužité licence ke Státní pokladně stály 300 milionů. Babiš podal trestní oznámení za "nehorázné sazby"

Stát zaplatil za 2000 nevyužitých softwarových licencí k informačnímu systému Státní pokladna 299,3 milionu korun. Poslancům z kontrolního výboru to na jejich žádost sdělilo ministerstvo financí.

Náměstek ministra Miroslav Hejna ve čtvrtek poslancům řekl, že ministerstvo nakoupilo licence způsobem, který neodpovídá potřebám státu. Podle jeho názoru ale nešlo o záměr.

"Co s tím budete dělat, že se prošustrovalo 300 milionů?" zeptal se předseda výboru Vladimír Koníček (KSČM) ministra financí Andreje Babiše (ANO) a jeho spolupracovníků z ministerstva.

Babiš poslance informoval mimo jiné o tom, že se daří snižovat náklady státu na provoz systému, a sdělil jim, že ministerstvo už podalo trestní oznámení za, podle jeho slov, nehorázně vysoké sazby za údržbu systému. Podrobnosti o trestním oznámení ale nesdělil.

Náměstek Hejna řekl, že problém s licencemi vznikl již mezi roky 2009 a 2012, kdy se projekt měnil a počet nutných licencí klesl. Dodal ale, že smluvní rámce s dodavatelskými firmami IBM a SAP neumožňují rozumné hospodaření s licencemi, podle něj by se to však mělo změnit, protože se podařilo domluvit změnu.

Předsedu Koníčka také rozhořčily údaje o nákladech na provoz systému, které poslancům ministerstvo předložilo. Podle nich úřad vynaložil k letošnímu 30. červnu za provoz systému Státní pokladny 140 milionů. Koníček však uvedl, že na webu ministerstva financí jsou úplně jiné částky a mnohonásobně vyšší. Označil to za neskutečné pohrdání Poslaneckou sněmovnou.

Babiš to ale odmítl. "My určitě nikým nepohrdáme," prohlásil. Poslance ujistil, že jim požadované údaje dodá a že zjistí, kde vznikl rozdíl v číslech.

Výbor se projektem Státní pokladny zabývá od roku 2008 a v minulosti k němu přijal řadu často kritických usnesení. Poslancům vadilo například zpoždění projektu a rostoucí náklady.

Nejvyšší kontrolní úřad už v roce 2013 uvedl, že celý systém měl podle původních předpokladů začít pracovat v roce 2010 a jeho pořízení nemělo stát víc než 2,4 miliardy korun. Termín uvedení do provozu se však postupně posunul o tři a půl roku a plánované výdaje vzrostly na dvojnásobek.

Mezi hlavní funkce Státní pokladny patří centralizace příjmů, řízení výdajů, řízení státních aktiv, řízení státního dluhu, finanční plánování a platební styk.