Sociální demokracie upravila po kritice návrh volebního řádu pro krajské volby. Nová verze, o níž v sobotu rozhodne ústřední výkonný výbor strany, počítá s tím, že lídry jednotlivých kandidátek budou volit řadoví straníci. Původní návrh přitom hlavní část rozhodování o lídrech ponechával na vrcholných krajských a stranických orgánech. Na změnu upozornil deník Právo.

"Můžu potvrdit, že na základě reakcí, které byly, a diskusí uvnitř strany, se původní návrh upravil v tom smyslu, že i o lídrovi by hlasovala celá členská základna," potvrdil změnu šéf poslanců sociální demokracie Roman Sklenák.

Návrh nyní počítá s tím, že okresní nebo krajský výbor a politické grémium budou navrhovat lídra krajské kandidátky. Ze všech návrhů pak o lídrovi v hlasování rozhodnou členové dané krajské organizace.

"Tohle je návrh, který se zdá, že by mohl mít podporu," je přesvědčen Sklenák. Zároveň ale očekává, že se v sobotu o věci povede dlouhá debata, na níž se objeví i další návrhy.

Původní návrh volebního řádu, podle něhož bude ČSSD kandidátky pro krajské volby sestavovat již v příštím roce, narazil na poměrně širokou kritiku uvnitř strany. Proti se postavili například ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier nebo místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Navrhované změny podle nich nadále nechávaly zásadní rozhodnutí na špičkách strany a nerozšiřovaly příliš vnitrostranickou demokracii.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Nové stanovy, podle nichž se na výběru kandidátů ČSSD do voleb mají podílet všichni straníci, si sociální demokraté odsouhlasili na svém březnovém sjezdu. Předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka tehdy hovořil o tom, že členové získají mnohem větší vliv na kandidátky a že poslední slovo při jejich sestavování musí mít členská základna.

Nový návrh se jeho slovům přibližuje více než ten původní. I nadále ale někteří straníci vyjadřují přesvědčení, že možnost skutečně ovlivnit kandidátku bude pro řadové straníky omezená. K tomu, aby se pořadí na kandidátce změnilo, bude totiž potřeba 30 procent preferenčních hlasů pro konkrétního kandidáta. Při sněmovních volbách je přitom hranice pro "přeskočení" stanovena na pěti procentech.

Hlasování, které se může uskutečnit korespondenčně, ve volebních místnostech nebo na volebním shromáždění, navíc bude platné jen v případě, že se ho zúčastní alespoň 30 procent členů dané krajské organizace.

Související