Novým členem Rady České televize (ČT) se stal Zdeněk Šarapatka, který vedl premiérské kabinety Miloše Zemana a Stanislava Grosse. Poslanci mu ve středu dali v tajných volbách přednost mimo jiné před sportovním ředitelem olympijského výboru a bývalým kanoistou Martinem Doktorem.

Patnáctičlenná rada veřejnoprávní televize tak bude kompletní, podobně jako Rada Českého rozhlasu a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, uvedl předseda volebního výboru Martin Kolovratník (ANO).

Kromě Doktora byl Šarapatkovým protikandidátem geolog Václav Cílek. Ze 155 odevzdaných hlasů ale dostal jen 10, Doktor 44 a Šarapatka 93 hlasů.

Šarapatka se o místo v radě ucházel už letos v květnu.

Tehdy ale nebyl zvolen, jako klíčovému svědkovi v kauze Olovo mu odmítli dát hlas příznivci Miloše Zemana mezi poslanci ČSSD. V květnu jeho kandidaturu kritizovali poslanci Marie Benešová, Vítězslav Jandák, Stanislav Huml, Jaroslav Foldyna nebo Jiří Běhounek.

"Nebudu jmenovat, ale prostě lidé, kteří si pana Šarapatku pamatují ještě z dob, kdy byl v ČSSD, měli problém a takové historické záležitosti tam být mohly," potvrdil HN okolnosti volby Šarapatky Jandák. 

Patnáctičlenná Rada České televize je orgánem, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje právo kontrolovat činnost ČT. Do její působnosti patří například právo jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií, schvalovat rozpočet a závěrečný účet a kontrolovat plnění rozpočtu ČT.

Členové rady jsou voleni na šest let, každé dva roky je volena třetina členů.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Poslanci také do Kontrolní rady Grantové agentury zvolili profesora Stanislava Labíka a docentku Věru Kalvodovou. V této radě tak zůstává jedno místo neobsazené.

Neúspěšná byla volba Kontrolní rady Technologické agentury. Poslanci do ní nezvolili ani profesora Václava Havlíčka, ani profesora Ivana Ohlídala, svého bývalého kolegu z ČSSD. Oba ale budou mít šanci ještě ve druhém kole volby. V této radě je třeba obsadit právě dvě místa.

Kvůli naplánovaným volbám poslanci museli před polední přestávkou přerušit schvalování zákonů. Nedostalo se tak například na novelu, která měla zabránit zaměstnávání učitelů jen na deset měsíců výuky nebo zákon o registru smluv.

Šarapatka musel po kauze Olovo odejít z politiky

Aféra Olovo vypukla v květnu 2000, když deník MF Dnes přinesl informaci, že mezi poradci tehdejšího premiéra Miloše Zemana vznikl hanopis za účelem zdiskreditovat významnou představitelku ČSSD Petru Buzkovou. Ta patřila k Zemanovým vnitrostranickým kritikům.

Materiál obsahoval pomluvy o tom, že se Buzková živila prostitucí, týrala malou dceru nebo že spolupracovala s StB.

Zdeněk Šarapatka byl v té době členem ČSSD a jedním ze Zemanových poradců na Úřadu vlády.

Na policii vypověděl, že autorem Olova je další Zemanův poradce Vratislav Šíma, čímž ho usvědčil. Šarapatku za to pak čekalo zostuzení v ČSSD. Musel opustit politiku i státní správu.

Související