Po více než třech letech projednávání poslanci schválili zavedení centrálního registru smluv. Na poslední chvíli ale odhlasovali trvalou výjimku pro nejmenší obce. Smlouvy nebude muset zveřejňovat ani parlament nebo prezidentská kancelář.

"Ty výjimky jsou daň za to, že zákon vůbec prošel. Jde asi o deset procent všech prostředků, které má registr smluv obsáhnout," komentoval změny autor původního návrhu Jan Farský z klubu TOP 09 a Starostů.

S návrhem vyjmout ze zákona takzvané obce prvního a druhého stupně přišel občanský demokrat Zbyněk Stanjura. "Všechny obce prvního a druhého typu obhospodařují pouze 10 % veřejných prostředků, které se týkají obcí. Proto jsem pro tyto obce, které mají opravdu malý počet úředníků nebo vůbec žádné, navrhl výjimku," vysvětlil to Stanjura.

Podle iniciativy Rekonstrukce státu, která zákon dlouhodobě prosazuje, tyto malé obce skutečně čerpají jen minimum veřejných prostředků, přesto je výjimka pro ně zbytečná. "Uzavírají jednu smlouvu měsíčně, žádná administrativní zátěž by to pro ně nebyla," uvedl za iniciativu Nikola Hořejš.

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek zase úspěšně navrhl výjimku pro Poslaneckou sněmovnu, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránce práv. "To je takové humorné, že to poslanci nařídí všem kromě sebe," komentoval to Hořejš.

Smlouvy za 690 miliard

Zavádění zákona do praxe se ještě o nějakou dobu protáhne. Smlouvy se začnou zveřejňovat až v červenci příštího roku, další rok navíc bude trvat, než začne účinkovat takzvaná sankce neplatnosti - tedy opatření, že nezveřejněná smlouva bude automaticky neplatná.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Poslanec Jan Farský z klubu TOP 09 navrhoval, aby byl zákon zaváděn rychleji, to ale sněmovnou neprošlo. "Je zajímavé, že když má něco splňovat stát, dá si na to takhle dlouhou lhůtu. Ale když se například živnostníci mají připravit na elektronickou evidenci tržeb, musí jim stačit čtyři měsíce," komentoval to Farský.

Obává se, že zatímco bude registr smluv fungovat v dobrovolném režimu bez sankcí, odpůrci budou hledat argumenty, proč zákon zase zrušit. "Dneska jsem to počítal, je to 1177 dní od prvního předložení. Pro mnoho lidí je stále nepředstavitelné, že by se s veřejnými prostředky mělo hospodařit veřejně," dodal Farský.

Zveřejňovat se musí smlouvy nad 50 tisíc korun. Podle údajů Rekonstrukce státu by měly instituce ročně zveřejnit v registru smlouvy za 690 miliard Kč. Opatření se vztahuje na státní úřady, kraje, obce s rozšířenou působností a firmy, v nichž mají většinový podíl. Výjimku dostaly firmy obchodované na burze, konkrétně energetický gigant ČEZ. Stejně tak nemusí smlouvy zveřejňovat politické strany.

Povinnost zveřejňování smluv nedopadne ani na nestátní neziskové organizace s dotacemi nad dva miliony korun ročně nebo korporace, které čerpají dotace z veřejných peněz nad 20 milionů korun za rok, jak navrhovali sociálně demokratičtí poslanci.

Druhé opatření by se vztahovalo i na skupinu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO). Neschválení ustanovení mířícího na Agrofert vyvolalo před závěrečným hlasováním asi hodinovou slovní přestřelku mezi poslanci pravicové opozice v čele s Kalouskem a poslanci hnutí ANO.

Související