Do tunelového komplexu Blanka vjeli v sobotu kolem 14:40 první řidiči. Šestikilometrový tunel byl zprovozněn po osmi letech budování a se čtyřletým zpožděním. Rychlost v rámci zkušebního provozu byla stanovena na 50 km/h. Pražští policisté v sobotu v prvních hodinách provozu tunelu Blanka nezaznamenali žádné potíže.

Stavba Blanky stála hlavní město i s napojením na Strahovský tunel 43 miliard korun, tedy zhruba o deset miliard víc, než bylo původně plánováno. Stavba komplexu začala za bývalého primátora Pavla Béma (ODS) asi před osmi lety a zprovozněna měla být v roce 2011.

Otevření tunelu pro vozidla předcházelo slavnostní přestřižení pásky u vjezdu do Bubenečského tunelu na Letné. Toho se ujali kardinál Dominik Duka, primátorka Adriana Krnáčová (ANO) a náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD), přítomni byli i zástupci firem, které se na stavbě tunelu podílely. "Já jsem rád, že se podařilo otevřít tunelový komplex Blanka. Hlavní je, že ta investice byla tímto ukončena a Praha se nyní můžeme začít věnovat dalším problémům," řekl Dolínek.

První vozy na Letenské pláni začaly vjíždět do tunelu ve směru od Letenského náměstí, první byla škodovka. O chvíli později se ve výjezdu vedle tramvajové smyčky na Špejcharu objevila první auta, která přijela z Pelc-Tyrolky, prvním byl starý Fiat Panda.

Na otevření tunelu se přišly na Letnou i do Troje podívat desítky lidí, pěších i cyklistů. Ti si zprovoznění tunelu fotografovali i natáčeli na kamery. Řada řidičů, kteří se přijeli na tunel podívat, pak u vjezdu v Troji troubila. Uvnitř spousta z nich jela třicítkou a tunel si prohlížela. Několik minut po otevření tunelu se lidé rozešli.

"Dosud jsme nezaznamenali žádné potíže. Naopak jsme překvapeni, že řidiči jsou velmi disciplinovaní a často ani nejezdí nejvyšší povolenou rychlostí," řekla po prvních hodinách provozu mluvčí policie Andrea Zoulová. Zvýšený počet hlídek v okolí tunelu bude minimálně do pondělka. Policisté a strážníci hlídkují nejen u vjezdů a výjezdů Blanky, ale i v některých přilehlých ulicích.

V minulosti město plánovalo vést tunelem některou z linek pražské MHD. Autobusy MHD však zatím tunelem jezdit nebudou. Zda a kdy vedení města zvažovanou autobusovou linku zavede, není jasné. Zřejmě se tak stane až v průběhu příštího roku.

Jak se promítne zprovoznění tunelu do pražské dopravy, zatím není jasné. Město v tuto chvíli nemá žádný ucelený a oficiálně schválený dokument, který by provoz analyzoval a navrhl úpravy v okolních ulicích.

Stavba tunelu započala před zhruba osmi lety, otevřen měl být již v roce 2011. Stavbu ale zkomplikovaly propady půdy, technické problémy s kabely nebo soudní pře města s dodavateli. Tunel, který se začal budovat za exprimátora Pavla Béma (ODS), vyjde Prahu i s napojením na Strahovský tunel na 43 miliard korun.

A co po Blance?

Tunel Blanka je součástí Městského okruhu, Praze ale stále chybí pokračování vnitřního okruhu i navazující propojení se stále nedokončeným Pražským okruhem, jehož výstavbu bude platit stát. O pokračování vnitřního okruhu bude vedení města rozhodovat v nadcházejících týdnech. Jde zejména o nový tunel podél Vltavy ve směru ke křižovatce Balabenka a o možnost zahloubení Holešoviček.

Hlavní silniční systém hlavního města mají podle plánu tvořit dva okruhy, tedy vnější obchvat Prahy a vnitřní Městský okruh, propojené sedmi radiálami. Kvůli sporům o podobu Městského okruhu padlo rozhodnutí o převedení části okruhu do tunelů.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Z Městského okruhu je nyní v provozu jižní a západní část v trase od Štěrboholské radiály Jižní spojkou na Barrandovský most, následně rozšířenou částí Strakonické ulice a tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským na Břevnov. Zde se napojuje Blanka, která okruh převádí pod Letnou a Stromovkou na pravý břeh Vltavy u Pelc-Tyrolky.

Zatím v nedohlednu je část okruhu, která by měla navázat na Blanku a přes Balabenku pokračovat ke Štěrboholské radiále. Po dokončení by měl mít Městský okruh délku zhruba 33 km.

Související