Testování žáků třetích tříd v češtině, matematice a prvouce ukázalo, že jejich znalosti se od roku 2010 nezlepšily. Zůstaly téměř stejné. Podle hodnocení ředitelů škol ale dětem od té doby výrazně narostlo sebevědomí.

Nejlépe dopadli žáci v češtině, v testech získali téměř 70 procent bodů, nejhůře v matematice, kde dosáhli 62procentní úspěšnosti.

Třeťáci se oproti testování před pěti lety zlepšili pouze v rámci statistické chyby.

"Celková úspěšnost žáků třetích tříd v testech mezi roky 2010 a 2015 velmi mírně vzrostla, nejvíce v prvouce (o 1,1 procenta) a matematice (o 0,9 procenta), nejméně v českém jazyce (o 0,2 procenta)," shrnul základní výstup z šetření David Souček, ředitel společnosti Kalibro Projekt. Ta poskytuje zpětnou vazbu ředitelům škol, učitelům i rodičům pomocí srovnávacích testů.

Aby byly výsledky co nejlépe porovnatelné, společnost použila totožné testy a ty nechala vyplnit třeťáky ze stejných základních škol jako před pěti lety. Byla jich stovka.

Sedmdesát škol odeslalo zpět i vyplněné dotazníky o tom, jak se podle nich za pět let žáci změnili.

Více ředitelů škol soudí, že jsou žáci o trochu samostatnější, lépe umí řešit problémy nebo spolupracovat. Co jim naopak chybí, je zodpovědnost. Téměř bezvýhradně se ředitelé shodli na tom, že žáci mají vyšší sebevědomí. To uvedlo čtyřicet čtyři ředitelů, jen jeden napsal, že žákům sebevědomí kleslo. Zbytek napsal, že je podle nich přibližně stejné, nebo neodpověděl.

Znevýhodnění žáci ostatní nebrzdí

Výsledky žáků se sice nezlepšily, na druhou stranu vyvrátily argument, že děti hloupnou. A to navzdory tomu, že ve školách oproti roku 2010 přibylo dětí s poruchami učení, s poruchami chování, se zdravotním postižením či těch ze znevýhodňujícího socioekonomického prostředí.

Nejvíce přibylo dětí s poruchami učení (to uvedlo 23 škol, jen v jedné jejich počet klesl) a s poruchami chování (zvýšení uvedlo 18 škol, u čtyřech počet klesl). Více zdravotně postižených vzdělává podle dotazníku 14 škol, méně pouze jedna.

Zhruba třicet procent škol, kde se výsledky žáků zlepšily, přitom vykazuje vyšší počet znevýhodněných dětí než ostatní školy.

"Domníváme se, že proinkluzivní opatření, která školy zavedly, pomáhají všem žákům, nejen těm znevýhodněným. A díky tomu dosáhli žáci těchto škol celkového zlepšení. To by nám ale měla potvrdit další šetření," dodává k tomu David Souček.

Související