Zavedení kontrolních hlášení u daně z přidané hodnoty (DPH) bude z hlediska očekávání výběrů daní podstatně důležitější než připravovaná elektronická evidence tržeb.
Na páteční konferenci Aktuální problémy fiskální politiky to řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Hlášení by mělo umožnit rychlejší přísun informací Finanční správě a tím i včasný zásah proti možným daňovým únikům.
"Kontrolní hlášení míří na stranu příjmů a evidence tržeb na stranu nákladů. Efektivita obou nástrojů se nesčítá, ale násobí," uvedl ministr. Přesné odhady lepšího výběru v případě Česka neuvedl, Slováci podle něj po zavedení kontrolních hlášení vybrali za rok a půl o 800 milionů eur více (21,6 miliardy korun). V případě evidence tržeb MF očekává zvýšení daňových příjmů zhruba o 12 miliard korun.
Kontrolní hlášení k DPH jsou jedním z nástrojů, které mají zabránit daňovým únikům. Podnikatelé povinnost kritizují kvůli nárůstu administrativy. Od příštího roku pro více než půl milionu českých firem a podnikatelů totiž nastane jedna z největších daňových změn od vzniku České republiky. Za docela nenápadným názvem "kontrolní hlášení k DPH" se skrývá "velký bratr" na podnikatele.
Jedná se o to, že každý plátce DPH bude muset každý měsíc (pokud nemá čtvrtletní zdaňovací období) poslat daňovým úředníkům přehled všech faktur, které za uplynulý měsíc přijal i vydal. Stát tak do rukou dostane obrovské množství velmi citlivých dat o všech společnostech. Například bude mít přehled o tom, jaké má daná firma obchodní partnery. Speciální software a tým analytiků pak budou v databázích křížově kontrolovat, zda skutečně všichni vykazují to, co mají: tedy jestli "sedí" vydané a přijaté faktury.
Babiš upozornil, že rozdíl mezi reálně vybranou DPH a možným výběrem je v Česku 22 procent, tedy zhruba 86 miliard korun (3,2 miliardy eur). Průměr EU přitom podle ministra činí 15 procent a u vyspělých zemí kolem 10 procent. Rumunsko na druhou stranu má podíl na 41 procentech.
Kontrolní hlášení a další plánovaná opatření se podle Babiše projeví především v letech 2017 a 2018. "A doufám, že nám pomohou směřovat k vyrovnanému rozpočtu," dodal.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Na letošní rok vláda tento týden schválila rozpočet se schodkem 70 miliard korun. "Máme co zlepšovat na straně příjmů i na straně výdajů, ale myslím si, že vyjednaný rozpočet je dobrý a skutečně jsme odšpuntovali ekonomiku," uvedl Babiš. V dalších letech by měl schodek rozpočtu klesat na 60, respektive 50 miliard korun.
V této souvislosti ministr upozornil, že od původního návrhu rozpočtu z května navýšilo MF výdaje jednotlivých kapitol rozpočtu o 40,2 miliardy korun. Celkem 16 miliard z této částky MF získalo úsporami na plánované obsluze státního dluhu. Aktuální výnos desetiletých státních dluhopisů je podle Babiše 0,8 procenta, tedy na úrovni Německa. Výnosy dluhopisů se splatností do tří let dokonce v poslední době MF udalo se záporným výnosem, investoři tak za půjčení peněz státu platí. Pokles úrokových nákladů u státního dluhu by tak měl být letos podle Babiše podobný jako loni, tedy o 2,3 miliardy korun.
