Vláda schválila koncepci sociálního bydlení, jak ji navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Na jejím základě má vzniknout očekávaný zákon, platit by měl od ledna 2017. Návrh počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné – s krizovým bydlením, sociálními byty a dostupnými byty.

Jejich fond by měla vytvořit obec. Jaké procento z bytů na jejím území by do něj mělo patřit, dokument neurčuje.

Dostupné pro všechny

Vláda se k přijetí zákona o sociálním bydlení zavázala v koaliční smlouvě. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) v něm vidí cestu, jak dostat lidi z předražených ubytoven. Náklady na dávky na bydlení rok od roku rostou. Loni za ně stát zaplatil 12 miliard.

"Hlavní vizí sociálního bydlení je, aby důstojné bydlení bylo dostupné každému za rovných podmínek, a to nejen skrze vlastnické bydlení," uvádí autoři koncepce.

Byty by měly zajistit obce s pomocí peněz od státu. Vzhledem k tomu, že řada měst svůj bytový fond hlavně během 90. let rozprodala, počítá koncepce s tím, že si starostové budou moct byty pro potřebné pronajímat od soukromníků, církve nebo neziskovek.

V konečné verzi kvóty chybí

Původní návrh stanovil, že každá obec (s výjimkou těch nejmenších) musí pro potřebné vyčlenit pět procent ze všech bytů na svém území. To se některým starostům nelíbilo. V konečné verzi už konkrétní kvóta chybí. "Celkový počet sociálních a dostupných bytů budou obce zajišťovat na základě potřebnosti v oblasti sociálního a dostupného bydlení," píší autoři.

Schválení koncepce se už několikrát odkládalo. Marksová plánovala, že zákon by mohl začít platit od ledna 2017. "Připouštím, že se to může posunout na 1. července 2017. Ale já to chci rozhodně stihnout za tohle volební období," řekla nedávno ministryně.

Neziskové organizace kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) vyzvaly, aby odkládanou koncepci schválil co nejdříve.

"Koncepce jasně rozděluje kompetence mezi obce a státní správu – pro obce by to tedy znamenalo možnost konečně koncepčně plánovat rozvoj svých bytových politik a řešit situaci svých obyvatel, k čemuž v současné době nemají dostatek nástrojů," říká Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení.

Různé stupně bydlení

Koncepce počítá s různými stupni bydlení. Na krizové bydlení by měli nárok lidé bez domova či v ohrožení života. Sociální byty by byly k dispozici hlavně rodinám s dětmi bez střechy nad hlavou. K jednoduššímu bydlení by se vázala i sociální pomoc.

Hlasujte pro IHNED.cz

Čtete rádi ihned.cz? Hlasujte pro nás v anketě Křišťálová lupa 2015.

 

 

Posledním stupněm je dostupné bydlení, což by měl být běžný byt s nájmem nižším než komerčním. Bydlet by v něm měli hlavně senioři, rodiny s dětmi, samoživitelky, zdravotně postižení, oběti domácího násilí nebo mladí lidé opouštějící dětský domov.

Žadatelé by museli patřit mezi lidi, kteří za nájem platí 40 a více procent svých čistých příjmů. Takových domácností je v Česku více než 13 procent. Nájemníci by smlouvu podepisovali na dva roky s možností prodloužení. Senioři a postižení by dostali smlouvu na neurčito.

Podle koncepce by v prvních 20 letech od účinnosti zákona byly potřeba roční investice 14,6 miliardy. Obce by je získávaly z úvěrů a dotací.

Související