Vládní novela občanského zákoníku by měla zabránit zneužití svěřenských fondů k praní špinavých peněz, řekl po jednání vlády ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO). Takzvanou technickou novelu zákoníku ministři podle vládního webu schválili už minulý týden.

Podle aktuálních informací však kabinet materiál projednal a schválil až v pondělí. Návrh nyní posoudí zákonodárci.

Pelikán považuje za nejdůležitější změnu zavedení veřejné evidence svěřenských fondů, kterou by měly vést rejstříkové soudy. V současnosti platí povinnost registrovat svěřenský fond na finančním úřadě. Podle informací ministra však není bezvýhradně plněna. "Víme, že se jich registruje nepoměrně méně, než kolik jich je podle notářů zakládáno," uvedl Pelikán.

"Domýšlíme si, že ty, které to nedělají, chtějí nějakým způsobem zneužít tuhle formu," dodal. Ministr uvedl, že díky veřejné evidenci nebude možné fondy zneužít k ukrývání majetku.

Odškodnění za pracovní úraz se zvýší až čtyřikrát, rozhodla vláda - čtěte ZDE

Dalším významným bodem novely je podle Pelikána prodloužení lhůty pro posouzení svéprávnosti ze tří na pět let. "Hodně to pomůže našim soudům a znalcům, kteří to nestíhali v této době," poznamenal Pelikán.

Ministr doplnil, že novela dále stanovuje maximální kauci nájemného ze šesti měsíců na tři. Ulehčuje také zplnomocnění k některým jednáním. Nově v některých případech postačí plná moc s úředně ověřeným podpisem namísto doposud vyžadované plné moci ve formě veřejné listiny. Vyjasňuje také pravidla pro provádění patologicko-anatomických pitev.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Návrh dále opět povoluje, aby si lidé nad 15 let, kteří dosud neskončili povinnou školní docházku, mohli sjednat práci. Také obnovuje předkupní právo pro spoluvlastníky nemovitostí. Podle nynější úpravy se totiž do spoluvlastněného domku či bytu může nastěhovat cizí člověk, aniž to ostatní spoluvlastníci mohou ovlivnit.

Ministerstvo spravedlnosti původně plánovalo výrazně rozsáhlejší novelizaci občanského zákoníku. Narazila však na odpor odborné veřejnosti. Kritizovalo ji například kolegium při Ústavu státu a práva nebo Česká advokátní komora. Návrh ministerstva se proto zabýval pouze úpravou těch oblastí, kde se v praxi ukázaly problémy.