Česko může být státem, který rozhodne o tom, jestli Evropská unie zavede kvóty pro ženy v řídících a dozorčích radách velkých firem.

Svůj postoj totiž podle zákulisních jednání v Bruselu v tuto chvíli přehodnocuje Německo, které bylo dosud s Českem a pobaltskými státy mezi zeměmi, které kvóty blokovaly. Pokud by se nyní Berlín vyslovil pro, stačil by už jen hlas jednoho z menších států, tedy i České republiky, aby směrnice kvalifikovanou většinou prošla.

Evropská směrnice se má týkat zhruba pěti tisíc evropských firem kotovaných na burzách. Do 1. ledna 2020 by měl být počet osob "nedostatečně zastoupeného pohlaví" (tedy i mužů tam, kde je to třeba) mezi členy dozorčích rad nebo nevýkonnými členy správních rad navýšen alespoň na 40 procent.

Kvóty pro ženy, tak jak je navrhuje Evropská komise, nejsou přitom vymahatelné. Žena musí dostat přednost před mužským kandidátem jen tehdy, pokud je stejně, nebo lépe kvalifikovaná.

Když tedy podnik 40procentní kvóty nedosáhne, žádný postih mu nehrozí. Jediné, co firma na základě směrnice musí povinně zavést, jsou transparentní výběrová řízení, prostřednictvím kterých mají být místa v dozorčích radách obsazena. Díky tomu je směrnice podle zastánců především protikorupčním opatřením. 

V Česku by se nařízení týkalo jen třinácti firem, včetně třeba "strategického" ČEZ, jehož členy dozorčí rady nominuje vláda. A tam dnes mimochodem není jediná žena.

Česko se už v programovém prohlášení vlády zavázalo k důslednému uplatňování principu rovnosti žen a mužů a k podpoře úsilí směřujícímu k vyššímu zastoupení žen v rozhodovacích pozicích.

Schválila se tu vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014–2020, kterou předložil ministr Jiří Dienstbier a která stanovuje základní rámec pro rovné zastoupení žen a mužů.

Kvóty pro firmy kotované na burze ale Česká republika neschválila. A to ani přesto, že máme v Bruselu eurokomisařku pro spravedlnost a rovnost Věru Jourovou, která kvóty a současný návrh prosazuje. V Česku proti návrhu paradoxně bojuje její hnutí ANO.

Podle aktuálních údajů platformy Byznys pro společnost by přitom české dozorčí rady v soukromých firmách neměly problém kvótu naplnit. Průměrný podíl žen v nich je podle studie realizované ve 27 tisících firmách 36,7 procenta. V představenstvech je situace horší – tady je průměrné zastoupení žen 17,6 procenta.

ANO říká kvótám ne

Čtyřicet procent zatvrzele odmítá předseda Andrej Babiš, který na otázku HN ohledně kvót odpověděl, že postoje rozhodně nezměnil. Radikálně zareagovala také ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

"Z principu nemohu s kvótami souhlasit. Myslím, že ženy mají dostatek prostoru, aby se dostaly na vysoká pracovní místa. Kdybych se někam dostala já sama pouze díky kvótám, nevnímala bych to tak, že důvodem jsou mé schopnosti, vzdělání, praxe či mé myšlení, ale jen jisté procento, které se musí naplnit, a já se zrovna kvůli pohlaví hodím," uvedla Šlechtová.

Ke kvótám se staví zdrženlivě také ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který se nejdříve jevil jako jeden z těch, kdo by mohli zbytek hnutí ANO přehlasovat. "Asi bych byl spíš proti. Zdá se mi, že je to spíš řešení následku než příčin," uvedl Pelikán.

Jourová, která zdědila téma kvót po své europředchůdkyni, tak nebude mít lehkou pozici ani doma, ani v Bruselu. Přesto je připravená v ANO za kvóty dál lobbovat.

"Při minulém hlasování byla pro jen ČSSD, což mě velmi mrzelo, i v té souvislosti, že komisařka Jourová je za ANO," připomněla ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Michaela Marksová-Tominová, která je zastánkyní kvót.

Jourová původně slibovala téma vyřešit ještě do konce roku. Hlasovat o kvótách by tak státy v Bruselu měly v prosinci.

Kvóty vytlačily kvóty

Německo ale stále není stoprocentně rozhodnuto přiklonit se k jejich schválení. Požaduje změnu textu směrnice. Země, které už samy zavedly podobná nebo příznivější opatření pro posílení postavení žen ve firmách, totiž směrnici nemusí do svého práva zavádět. Německo v březnu schválilo, že v dozorčích radách sta největších firem zapsaných na burze v Německu bude muset být od roku 2016 nejméně 30 procent žen. Podle dosavadního textu byl však tento zákon nedostatečný a nedosahoval cílů, které Evropská komise vytyčila.

"Už je ale na stole přepracovaný text, podle kterého by měl být německý zákon pro směrnici dostačující," řekl HN zdroj z komise. Nový návrh teď státy projednávají na nižších úrovních.

Není však jisté, jestli se vše stihne vyjednat do prosince. Celá Evropa, a především Německo, se intenzivně věnuje řešení migrační krize, a proto se jednání o kvótách za posledních deset měsíců sotva pohnula. A diskuse o kvótách vypadla i z programu říjnové schůzky ministrů práce a sociálních věcí.

Několik zemí, které směrnici blokují, přitom nemá problém ani tak s jejím obsahem, jako s tím, že by o takových věcech vůbec neměla rozhodovat EU, ale členské státy samy.

Proti jsou proto například Nizozemci, kteří sami mají zavedeny třicetiprocentní kvóty pro zastoupení obou pohlaví ve vedení obchodních společností a povinnost informovat o přijatých opatřeních v případě, že firma tento cíl nesplní.

V Evropě zavedlo jako první závazné kvóty pro ženy ve vedení Norsko, a to definitivně v roce 2005. Později se přidaly třeba Francie a Itálie, které evropskou směrnici podporují.

Eurokomisařka Věra Jourová už také přišla s novou iniciativou, která by měla zajistit rovnocennou účast mužů a žen na pracovním trhu, což by mělo také vést k většímu zastoupení žen i na vyšších pozicích.

Současný pracovní trh je podle ní zastaralý a ženy na něm chybí často kvůli péči o děti nebo později o nemohoucí rodiče.

"Tato situace je neudržitelná. Ženy by měly mít možnost pracovat, i když mají děti. Třeba na zkrácený úvazek nebo z domova," uvedla Jourová.

Státy by podle ní proto měly zajistit dostupnost zkrácených úvazků, dostatek předškolních zařízení i pro nejmenší děti nebo také více možností, jak by se do výchovy mohl zapojit otec.

Zdroj údajů a tabulek: Údaje pocházejí z projektu platformy Byznys pro společnost Diverzita 2013+ – Bereme ženy na palubu, který  je realizován ve spolupráci s Otevřenou společností díky finanční podpoře norských fondů.

Akciové společnosti (vzorek 27 tisíc firem v ČR) – celkově:

Průměrný podíl žen v dozorčích radách firem (v %):

Rok

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Podíl (v %)

36,0

36,4

37,1

37,8

37,8

37,5

36,7

Průměrný podíl žen v představenstvech firem (v %):

Rok

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Podíl (v %)

18,8

19,1

19,4

19,6

19,8

19,3

17,6

Průměrný podíl žen v dozorčích radách v letech 2009–2015 podle obratu společnosti (v %):

Kategorie obratu

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

bez obratu

36,6

37,3

37,9

39,4

39,4

39,3

38,3

1 - 999 999 Kč

39,6

40,1

40,6

41,2

41,1

40,5

38,8

1 000 000 - 2 999 999 Kč

41,1

41,0

41,3

41,7

42,1

42,0

40,8

3 000 000 - 9 999 999 Kč

39,7

40,1

41,1

41,3

40,5

40,2

40,4

10 000 000 - 29 999 999 Kč

38,1

38,4

39,3

39,3

39,2

38,5

37,8

30 000 000 - 99 999 999 Kč

34,2

34,3

35,2

35,1

34,8

35,2

35,2

100 000 000 Kč a více

26,2

26,3

26,5

27,2

27,6

27,6

27,1

Průměrný podíl žen v dozorčích radách v jednotlivých letech podle roku založení společnosti (v %):

Rok založení firmy

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

do roku 1995

30,7

31,1

31,4

32,3

32,5

32,7

32,7

1996 až 2000

35,7

36,1

36,4

37,2

37,2

37,0

36,5

2001 až 2005

35,7

36,0

36,6

37,1

37,4

38,2

38,0

2006 až 2010

40,6

40,3

40,3

40,2

40,2

39,8

38,2

po roce 2010

49,4

45,2

41,6

39,3

38,1

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 0 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.