Strana soukromníků připravila ústavní stížnost na novelu, která má od příštího roku zavést kontrolní hlášení u daně z přidané hodnoty (DPH). Podle ní je v rozporu s právem na ochranu před shromažďováním a zneužíváním údajů. Pokuty stanovené zákonem pokládá za likvidační pro živnostníky. K podání stížnosti chce do konce příštího týdne přemluvit 17 senátorů, uvedl v pondělí místopředseda soukromníků Rudolf Baránek.

"Ústavní stížnost vidíme jako jedinou možnost, jak ten zákon zastavit a zrušit," řekl Baránek. Součástí návrhu je i žádost o předběžné opatření, aby Ústavní soud účinnost novely pozastavil. "Máme dojem, že nás někdo, obrazně, chce svléct donaha a kontrolní hlášení je vrchol tohoto záměru," prohlásil Baránek.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Advokát Martin Krtil poukázal na to, že podle ústavy má každý právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním či jiným zneužíváním údajů o sobě.

Podle ministerstva financí je ale kontrolní hlášení u DPH v souladu s ústavou. Finanční správa tímto systémem podle ministerstva nezíská žádné údaje, na které by neměla již dnes právo. Na podobném systému navíc hlášení funguje při obchodování přes hranice jednotlivých členských států, uvedlo ministerstvo.

Krtil ovšem argumentuje, že údaje, jako s kým má která firma uzavřeny smlouvy a v jaké výši, jsou citlivé z hlediska obchodní soutěže. Hrozí prý i jejich zneužití.

Podle ministerstva ale není kontrolní hlášení přemrštěné ani zatěžující. "Nevyvolává neúměrné náklady a neznemožňuje nikomu podnikat. Argument odvolávající se na zneužití získávaných údajů považuje ministerstvo financí taktéž za smyšlený," uvedl úřad.

Soukromníci mají pro stížnost podle Baránka prakticky jistý podpis svého senátora Ivo Valenty, potřebovat tedy budou dalších 16 podpisů. Chtějí je získat mezi pravicovými senátory, první tři schůzky si už domluvili.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) si od hlášení slibuje zlepšení výběru DPH a omezení daňových úniků. "Očekáváme zvýšení výběru daně z přidané hodnoty o deset miliard korun v důsledku zavedení povinnosti kontrolního hlášení a o zhruba 3,8 miliardy korun díky institutu elektronické evidence tržeb," uvedlo před časem ministerstvo financí.

Související