Česká republika pomůže 152 iráckým křesťanům, potvrdil premiér Bohuslav Sobotka na Twitteru. O pomoc žádal Nadační fond Generace 21, podle něhož jim hrozí pronásledování. Sobotka se proto s představiteli fondu v úterý sešel a poté potvrdil, že vláda brzy projedná návrh ministerstva vnitra na přesídlení uprchlíků.

Nadační fond tvrdí, že má z darů zajištěny prostředky jak na převoz těchto lidí z kurdského autonomního území v severním Iráku, tak na zajištění jejich pobytu v Česku v prvním roce.

"Tito lidé jsou na tom v Iráku, jako na tom byli kdysi Židé po ustavení protektorátu, než přišlo jejich pronásledování. Zatím se nic neděje, ale může přijít genocida," tvrdí Jan Talafant, ředitel Nadačního fondu Generace 21, který vznikl z iniciativy kroužku lidí kolem publicisty a protestantského teologa Dana Drápala.

Problém: status Iráčanů

Fond dříve vyzval vládu, aby umožnila jimi vybraným křesťanům, kteří se v Iráku obávají pronásledování kvůli své víře, vstup do České republiky a později jim poskytla azyl nebo jinou formu útočiště.

Problém je ale právní status těchto Iráčanů. Formálně totiž nejde o uprchlíky, kteří utekli do jiného státu, ale o takzvaně vnitřně vysídlené osoby. Pobývají totiž stále ve své mateřské zemi, tedy Iráku, a není zcela zřejmé, nakolik jim tam nyní hrozí nebezpečí pronásledování.

Nemají tedy uprchlický status od Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), na jehož doporučení se většinou země při přijímání uprchlíků ze zahraničí spoléhají.

V současné době běží program přesídlení čtyř set utečenců z válkou postižené Sýrie a Iráku, který schválila česká vláda. První rodiny Syřanů, kteří uprchli ze Sýrie do Jordánska, už přicestovaly do České republiky tento měsíc. Zbytek lidí, na jejichž výběru se pracuje za UNHCR, by měla Česká republika přijmout do konce roku 2017.

Zároveň letos v létě navrhla Evropská komise, aby členské země Evropské unie dobrovolně v průběhu dvou let přijaly na své území 20 tisíc utečenců, pobývajících v zemí v okolí Sýrie a Iráku, a členské země na to přistoupily. Na Česko připadá kvóta 525 běženců.

Podle Talafanta se uvažovalo o tom, že by vybraní iráčtí křesťané nejprve odjeli do Jordánska, tam získali status mezinárodního uprchlíka a odtud pak přicestovali do Česka.

"Nakonec se ale zjistilo, že je to složité, vlastně neproveditelné,“ tvrdí Talafant. "Na ministerstvu vnitra nám řekli, že jediná šance je přijmout tyto lidi mimo kvóty,“ uvádí.

Vláda by zřejmě musela vytvořit nějaký speciální program pro přijetí těchto uprchlíků - jako to například nedávno udělalo Polsko.

I tady je ovšem právní háček, a to v tom, že Česká republika je vázána mezinárodní Úmluvou o právním postavení uprchlíků, která zakazuje diskriminaci.

Přijímání uprchlíků na základě jejich náboženství by mohlo být bráno právě jako diskriminace. Někteří kritici nadačního fondu pak upozorňují na to, že není dobré, když se soukromá nadace zapojuje do rozhodování o tom, kdo z uprchlíků potřebuje ochranu.

Pečlivý výběr kandidátů

Na druhou stranu Nadační fond uvádí, že kandidáty na přesídlení vybírá velmi pečlivě, posuzuje jejich situaci, hledá lidi, kteří skutečně do České republiky chtějí a že nelze přesídlit všechny.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Ostatně, i v jiných přesídlovacích programech včetně toho evropského se vybírá za pomoci UNHCR jen část ze zájemců o odchod do zahraničí.

Sobotka dříve prohlásil, že není jasné, zda by se lidé, které chce do Česka dostat Nadační fond Generace 21, započítávali do unijní kvóty, ale i tak by o nich měla vláda jednat.

Premiér navíc v odpovědi na interpelace v parlamentu prohlásil, že "kromě aspektu kvót musíme zvažovat také aspekt humanity, konkrétního ohrožení těchto lidí, kteří se zcela konkrétně obrátili na Českou republiku".

Související