V Česku je ve vědě zaměstnaných přes devadesát sedm tisíc lidí. A přestože na vědu, výzkum a inovace proudí srovnatelné množství peněz jako v Rakousku, výsledků je méně. Ukazuje to analýza, kterou si nechal zpracovat místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.

"Chybějí výsledky aplikovaného výzkumu, máme pořád málo patentů a malou spolupráci mezi firmami a vědeckými institucemi," vyjmenovává hlavní závěry Bělobrádek. Právě poslední zmíněné trápí vicepremiéra nejvíc. Zatímco soukromníci investovali předloni do bádání 42 miliard korun, veřejné vědecké ústavy 35 miliard. A společné výdaje se překrývají jen v jedné miliardě.

Na základě čeho se usoudilo, že máme málo aplikovaného výzkumu a patentů?

Ze srovnání se zahraničím, především s Evropou. My dáváme do vědy necelá dvě procenta HDP, což je v Evropské unii průměr, ale za stejné peníze máme v některých ohledech méně muziky než ve srovnatelném Rakousku. Za peníze, které jsou při přepočtech stejné, mají v některých případech dvojnásobný, dvaapůlnásobný výkon.

O mizivém propojení vědy a byznysu se mluví dlouho, vaše analýza to nyní potvrdila. Jak chcete firmy přimět ke spolupráci s vědci a obráceně?

Především si musíme nejdřív vydefinovat, co je poptávka průmyslu. Někdy se rozchází, kam je zaměřen základní výzkum a jaké jsou potřeby průmyslu. Jsme nejprůmyslovější zemí Evropské unie a je potřeba naslouchat tomu, co budou jednotlivé sektory potřebovat. Jde nám o to, abychom si třeba řekli: strojírenství nebo přesné obrábění kovů zajímají tyto materiály.

Jak si máme představit, že budete více naslouchat potřebám průmyslu? Jak to bude v praxi probíhat?

Ono už to probíhá. Obrátili jsme se na dvacet všelijakých svazů, komor a asociací, ty nám našly stovku firem - a s nimi jsme vedli debatu, co jim nejvíce chybí.

Pro nás z té analýzy vyplynuly zajímavé věci. Překvapilo mě, že nejvíc soukromých peněz jde v Česku do digitální ekonomiky – jsou to jak počítačové hry, software či kybernetická bezpečnost, tak například průmyslové vybavení. Je vidět, že tato oblast má perspektivu, máme tady digitální šampiony. Vytvořili jsme třeba mapy, kde jsou oblasti rozebrané, a víme, jaké jsou kde potřeba profese. Rádi bychom pomohli tomu, aby mohly firmy aktivně ovlivňovat, co se učí.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Jaké další oblasti chcete kromě digitální ekonomiky "nakopnout"?

Digitální ekonomiku, automobilový průmysl, přesné strojírenství, hutnictví a kolejová vozidla a biotechnologie. Významným vodítkem je pro nás to, kolik peněz dlouhodobě spotřebovávají firmy na svůj vlastní výzkum.

U nás jsou velmi rozvinuté biotechnologie. To, že dávají firmy hodně ze svého na vědu a výzkum, ukazuje na to, že chtějí v Česku zůstat. Když investujete do výzkumných kapacit, není to montovna.

Nyní mají firmy možnost odečíst si část nákladů na výzkum z daní. Chcete tuto možnost nějak rozšířit?

Pro nás je daleko uchopitelnější motivovat vědecké instituce. Zohledňovat jejich financování tím, že budou mít kolaborativní výzkum, budou spolupracovat na konkrétních věcech s firmami.

Občas se stávalo, že přišly firmy a řekly vědcům: Tak nám to koukejte udělat. A instituce řekly: My teď máme jiný grant a finančně nás nezajímáte. To bychom chtěli odbourat, aby byla spolupráce daleko větší a silnější.

Takže bude pro vědce platit – spolupracujete, dostanete víc peněz? Budou muset aktivně vyhledávat firmy?

Samozřejmě to má smysl hlavně pro technické univerzity nebo pro biotechnologii. Musíme poměřovat instituce podle toho, jak jsou zaměřené - jinak to bude třeba u Ústavu pro jazyk český a jinak u ČVUT. Chceme je zkrátka finančně motivovat.

Jak konkrétně propojíte firmy s vědci?

Určitě firmám řekneme, jaké výzkumné instituce dělají v oboru, který je zajímá. Představoval bych si, že v budoucnosti vznikne rejstřík, kde si budete moct vybírat.

Chybí nám sdílení kapacit. Každá instituce si koupí vlastní přístroj a využívá ho pět dní v týdnu. To je dobré, ale my potřebujeme, aby jel 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Potřebujeme, aby vznikalo daleko víc klastrů – spojení institucí, firem, univerzit, které se podílí na konkrétním projektu. Za poslední roky jsme nainvestovali do nových výzkumných center 1,5 miliardy eur a potřebujeme je využít – jak na základní, tak na orientovaný výzkum.

Sféra vědy a výzkumu je poměrně uzavřená - lidé nám odjíždí ven, což je v pořádku, ale v menší míře se vracejí a především nepřichází lidi zvenčí. Potřebujeme je motivovat, aby sem přicházeli.