Pozemkový úřad nevydal Německému řádu bezmála 1300 hektarů zemědělské půdy na Olomoucku. Na pozemky, o které požádala Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, se podle úřadu nevztahuje zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Řád o pozemky přišel před rokem 1948, sdělila mluvčí Státního pozemkového úřadu Monika Machtová. Německý řád se o nevydané pozemky bude se státem soudit.

Zamítavé stanovisko pozemkového úřadu se týká 136 pozemků v okolí Bouzova, Dlouhé Loučky, Křivé, Veveří, Karlova a Paseky, o jejichž vydání Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě před časem požádala. "Důvodem pro nevydání je skutečnost, že nemovitosti, kterých se týkají předmětná rozhodnutí, se nestaly předmětem majetkové křivdy definované zákonem o majetkovém vyrovnání," uvedla Machtová.

Pracovníci krajského pozemkového úřadu v Olomouci podle Machtové zjistili, že Řád německých rytířů jako právní předchůdce České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě nepodal žádost o navrácení majetku zabaveného německou okupační správou po 29. září 1938. Navracení takto zabaveného majetku řešil zákon z roku 1946.

Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě jako právní nástupce Řádu německých rytířů se proto podle Machtové k datu 25. února 1948, které je nyní rozhodné pro vydání nemovitostí církvím, nestala vlastníkem pozemků na Olomoucku.

"Vedení řádu se rozhodlo, že se bude proti tomuto rozhodnutí bránit žalobou. Je tam lhůta dva měsíce a do této lhůty bude žaloba podána," řekl mediální zástupce Německého řádu Mikoláš Černý, podle kterého neobstojí argument pozemkového úřadu, že půda původně patřila německému státu. "Německému řádu ji německá říše zabavila. Historicky pozemky samozřejmě patřily Řádu německých rytířů," upozornil Černý.

Ministerstvo kultury už loni odmítlo Německému řádu vydat kostel v Karlově Studánce na Bruntálsku. Kvůli sporu o tento kostel už řád podal první žalobu a další prý budou následovat. Jde především o lesy, polnosti, nemovitosti a hrady, které řád vlastnil před druhou světovou válkou a byly mu zabaveny nacisty, řekl již dříve Černý.

Německému řádu stát nevydal také například hrad Bouzov, o který řád usiloval už před přijetím zákona o majetkovém vyrovnání. Také o něj se řád hodlá soudit. Hrad byl ale podle památkářů zabaven na základě Benešových dekretů, tedy před dobou, na niž se zákon vztahuje.

O majetek přišel řád už krátce po odtržení Sudet od Československa, v říjnu 1938. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl Německý řád zrušen jako nepřátelský říši a nemovitosti byly zabaveny či převedeny na nové vlastníky. Hrad Bouzov získal šéf SS Heinrich Himmler.

Úřady ve vyřizování žádostí církví letos zrychlily. Z téměř 9500 výzev, které se týkaly 146 538 movitých a nemovitých věcí, zbývalo v polovině letošního roku projednat 1165 výzev. Kardinál Dominik Duka nedávno uvedl, že podle něj bude do konce roku předáno 80 procent majetku.