Celkem 39 uprchlíků převážně z Iráku dál hladoví v detenčním zařízení v Drahonicích. Protestují tak proti tomu, že je tam české úřady drží.

Podle duchovních Alexandra Fleka a Mikuláše Vymětala je důvodem protestu hlavně to, že se uprchlíci od úředníků ani pracovníků tábora nedozvědí, proč jsou zadržováni a jak dlouho to ještě bude trvat. Bojí se hlavně toho, že je Česko deportuje zpět do jejich vlasti.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

"Zadržení skutečně propadli zoufalství a již několik se jich pokusilo spáchat sebevraždu. Obavám se, že budou v hladovce pokračovat do krajnosti. Budou se snažit vytvářet nátlak, protože žádný jiný způsob jim v tuto chvíli nezbývá," myslí si farář Flek.

Duchovní, kteří do Drahonic pravidelně jezdí jako dobrovolníci, popsali podmínky v táboře na tiskové konferenci. Během ní se také telefonicky spojili s hladovějícími. Podle těch se za první tři dny hladovky nic nezměnilo. "Chování personálu je stále stejné. Včera měli možnost vyjednávat s úředníky. Po vysvětlení požadavků jim bylo řečeno, že vše je zákonné a děje se tak z důvodu, že vstoupili do České republiky nelegálně," zprostředkovala odpověď uprchlíků tlumočnice.

Migranti požadují propuštění z detence a v první řadě to, aby nebyli deportováni domů. Podle dobrovolníků uprchlíci chápou, že porušili české právo a musí být tedy zadrženi. Nerozumí ale tomu, proč musí skončit ve vězení a z jakého důvodu je jejich pobyt prodlužován nad lhůtu 90 dnů.

Dobrovolníci už oslovili i vedení tábora v Drahonicích. "Naposledy včera jsem mluvil se sekretářkou ředitele. Nabídl jsem, že bychom mohli hrát nějakou oficiálnější roli prostředníků. Ona mi poděkovala a řekla, ať napíšeme e-mail. Zatím jsem nedostal odpověď," popsal Flek.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) už ve středu v Senátu odmítl, že by uprchlíci mohli hladovkou něčeho dosáhnout. "My budeme dodržovat české právo, evropské právo. A jestli se ti lidé rozhodli místo debaty držet hladovku, je to jejich rozhodnutí a nic si nevynutí," řekl rozhodně.

Vadí jim, že s nimi nikdo nemluví

Uprchlíkům však podle dobrovolníků vadí právě to, že s nimi nikdo nekomunikuje. Dostávají veškeré dokumenty v češtině a ve všech se píše, že je s nimi vedeno řízení o vyhoštění do země původu. Ve skutečnosti jsou uprchlíci propouštěni jen před brány detence s příkazem, aby do týdne opustili republiku. Někteří jsou pak vraceni do zemí EU, ve kterých požádali o azyl.

Tak tomu bylo i v případě 40 uprchlíků, které v noci na úterý policie odvezla z Drahonic. Právě to bylo impulsem k zahájení hladovky. "Ti, kteří v Drahonicích zůstali, nevěděli, co se děje, a začali se bát, že budou všichni deportováni zpět do vlasti nebo že budou v zařízení dlouhodobě vězněni," vysvětlil farář Vymětal.

Duchovní ocenil, že alespoň materiální podmínky už jsou lepší než ty, které zpočátku panovaly v jiném z táborů, v Bělé pod Bezdězem. "V Drahonicích si to, co se týče materiálních podmínek, pochvalují. Problémem je komunikace. Nejhorší je ta nejistota," dodal.

Mluvčí vnitra namítá, že personál tábora se uprchlíkům snaží situaci vysvětlit. V každém případě podle ní ale policie postupuje podle zákona. "Každý z cizinců tráví v zařízení různě dlouhou dobu, tu nejdelší pak ti, kteří nespolupracují a tím lhůtu zajištění sami prodlužují. Nicméně cizinci skutečně nic jiného nechtějí, než propustit na svobodu a umožnění cestovat dále do Německa," řekl mluvčí s tím, že nikdo z Drahonic o azyl nepožádal ani přes opakovaný dotaz.

"My považujeme nabídku požádat ČR o mezinárodní ochranu za podání pomocné ruky, oni za vydírání," dodal Kučerová.

Související