Téměř polovina antibiotik je podle hlavního hygienika ČR Vladimíra Valenty užita k léčbě zbytečně. Stoupá tím odolnost bakterií vůči antibiotikům, roste nemocnost, úmrtnost i náklady zdravotních pojišťoven, upozornil Valenta při příležitosti zahájení Světového antibiotického týdne. Spotřeba antibiotik narostla v Česku v ambulancích mezi lety 1989 až 2014 téměř o čtvrtinu. Země je nad polovinou evropského žebříčku spotřeby s tendencí propadat se níž.

Valenta vyzval k uvážlivému užívání antibiotik, což je téma i letošního Evropského antibiotického dne připadajícího na 18. listopadu. Pacienti by měli být v kampani obeznámeni s riziky spojenými s nadbytečným užíváním antibiotik. "Řada pacientů nevyužívaná antibiotika neodevzdá v lékárně a při nejbližším onemocnění je použije. Tím právě se posiluje antibiotická rezistence," vysvětlil.

Vedoucí české kanceláře Světové zdravotnické organizace Alena Šteflová uvedla, že ve státech EU umírá ročně až 25 tisíc pacientů v důsledku rezistencí. Běžná antibiotika už jim nezabírají, neúčinné jsou ale už i některé speciální přípravky. Léčba se kvůli nutnosti využít dražší antibiotika až stokrát prodraží, připomněla odbornice. "Začíná už být problém nalézt účinné antibiotikum i na některé běžné infekce," shrnula.

Cílem letošní evropské kampaně je ukázat, že každý je nějakým způsobem za situaci zodpovědný – zdravotníci, kteří léky předepisují, pacienti, kteří je neužívají správně, i zákonodárci, kteří nestanoví jasná pravidla. Problém zasahuje i veterinární medicínu, kde je ročně spotřebováno kolem 67 tisíc kilogramů antibiotik. "Spotřeba v humánní i veterinární medicíně je zhruba totožná," podotkla Šteflová.

Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv spotřebovali Češi loni téměř 14,8 milionu balení antibiotik, což je přes 81 milionů denních léčebných dávek. Jde o přípravky podávané v nemocnicích i při domácím léčení. Za deset let je to nárůst, v roce 2004 bylo dodáno 14 milionů balení představujících 62,6 milionu denních dávek.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Z celkového objemu spotřebovaných antibiotik v Česku loni tvořily téměř 82 milionů balení pilulky a sirupy, které se užívají hlavně při domácím léčení. Bylo to téměř 76,5 milionu denních léčebných dávek. Před deseti lety to bylo 6,3 milionu balení, celkem 51,6 milionu dávek.

WHO považuje odolnost vůči antibiotikům za globální krizi

Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí označila odolnost vůči antibiotikům za globální zdravotnickou krizi a vyzvala k zesílenému boji proti tomuto jevu. Ročně umírá na 700 000 lidí kvůli neúčinnosti antibiotik vůči bakteriím. Antibiotika se stávají neúčinnými, když se bakterie geneticky pozmění tak, že jim léky nemohou ublížit.

Generální ředitelka WHO Margaret Chanová zdůraznila, že mnoho lidí stále není informováno o tom, jak odolnost vůči antibiotikům vzniká a co je možné proti ní dělat. Vyplývá to i z v pondělí zveřejněného průzkumu WHO mezi 10 000 respondenty z 12 zemí reprezentujících všechny světové regiony.

V průzkumu uvedlo 64 procent dotázaných, že si jsou nebezpečí odolnosti vůči antibiotikům vědomi, ale rovněž 64 procent vyjádřilo názor, že antibiotiky lze léčit onemocnění z nachlazení vyvolaná viry. To ale není pravda.

Podle průzkumu České lékárnické komory si zhruba sedm procent lidí ordinuje antibiotika z domácích zásob. To je podle lékárníků naprosto špatně, protože není stanovena správná diagnóza. Není ani rozlišeno, zda jde o virovou, nebo bakteriální infekci. Různé přípravky zabírají na různé typy bakterií. Pacient si tedy může ublížit i tím, že v samoléčbě užívá lék, který na danou bakterii nezabírá.

Související