Poslanci ve středu ve druhém čtení navrhli ve státním rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu kolem 44 miliard korun. Peníze chtějí přidat hlavně na armádu, ochranu hranic, ale i na školství nebo sociální záležitosti.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) řekl, že svoje stanovisko k pozměňovacím návrhům sdělí ve třetím čtení, kam poslanci ve středu návrh propustili. Ke změnám v rozpočtu ale zřejmě vstřícný nebude, ve středu řekl, že většina z resortů není schopna vyčerpat ani peníze, které má. Do obrany podle něj bude investováno dost.
"Za čtyři roky navyšujeme rozpočet obrany o osm miliard," uvedl Babiš k harmonogramu pro léta 2014 až 2018. Letos by podle něj mohla armáda vyčerpat až 50 miliard korun, ale ve skutečnosti to bude 34 miliard korun.
Příjmy, výdaje a schodek ve výši 70 miliard korun sněmovna schválila už v říjnu. Ve středu mohli poslanci jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Loni při druhém čtení letošního rozpočtu navrhli poslanci přesuny za 3,5 miliardy korun. Rozpočtový výbor minulý týden doporučil přesuny v celkovém objemu 1,9 miliardy.
S nejvyšším přesunem peněz přišla opoziční ODS. Ze zhruba 30 položek chce odebrat celkem asi 24 miliard korun a přesunout je do vládní rozpočtové rezervy. Podle předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury tak chce ukázat, kde je možné najít v rozpočtu úspory.
Současně tím prý dává tyto peníze k dispozici vládě, protože s rezervou může nakládat právě vláda.
Debata se vedla ohledně návrhu Ivana Gabala (KDU-ČSL), který chce zvýšit výdaje ministerstva obrany o 2,28 miliardy korun, které by sloužily na rozvoj armády. Peníze chtěl vzít z vládní rozpočtové rezervy. Argumentoval tím, že resort obrany fungoval v minulých letech "jako bankomat", a vyzval poslance, aby se chovali k obraně země odpovědně.
Předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD) ho ale upozornil, že o jeho návrhu není možné hlasovat, protože podle zákona není možné snížit rozpočtovou rezervu pod stanovenou úroveň. Podobně se vyjádřil i exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a doporučil, aby zastánci tohoto návrhu hledali zdroj peněz v jiné položce.
Doporučil například položku neinvestiční dotace podnikatelským subjektům, a komentoval tak, že ministr Babiš by měl méně peněz na svoje podnikání, ale stát by měl víc peněz na obranu. Kalousek již dříve řekl, že uvedená položka slouží k podpoře Babišova Agrofertu.
Poslanci TOP 09 proto předložili obdobný návrh, který obraně rovněž přidává stejnou částku. Chtějí ji ale vzít z rozpočtu ministerstva zemědělství právě z kapitoly podpora agropotravinářského komplexu. S dalším obdobným návrhem přišli poslanci ODS. Peníze chtějí vzít například z podpory exportu nebo podpory stavebního spoření.
Zdeněk Ondráček (KSČM) navrhl odebrat Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) 30 milionů korun a chce je přesunout na platy v kapitole ministerstva vnitra. Argumentuje mimo jiné tím, že výsledky činnosti ÚSTR neodpovídají výdajům s nimi spojeným.
Zdeněk Soukup (ANO) chce odebrat 600 milionů z dávek na hmotnou nouzi a přesunout je na důchody. Poukazuje na to, že roste ekonomika, přibývá pracovních míst, a proto není logické, aby rostl objem peněz na dávky v hmotné nouzi.
Komunistka Marta Semelová navrhla vzít 400 milionů z peněz na penzijní připojištění a přidat je vysokým školám. Z rozpočtu ÚSTR chce odebrat 50 milionů určených na platy zaměstnanců a 450 milionů z úroků na státní dluh a převést je na poskytování sociálních služeb, a to konkrétně na platy zdravotních sester.
František Adámek (ČSSD) s několika dalšími poslanci navrhl přidat celkem 45 milionů na podporu hudebních festivalů klasické hudby. Martina Berdychová (ANO) s tím nesouhlasila a označila to za nesystémové, argumentovala tím, že už se chystá princip programového financování festivalů, který má být schválen už začátkem příštího roku.
Měla výhrady i k výběru podpořených festivalů. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) slíbil, že se bude snažit najít systémové řešení na podporu, aby nebylo zapotřebí přistupovat k podobným řešením.
