V zemích ležících na takzvané balkánské migrační trase zaznamenaly v posledních dnech výrazný pokles počtu přicházejících běženců. Podle agentur je to důsledek ochlazení před nadcházející zimou a rovněž odmítání pustit na své území "ekonomické migranty". V Bavorsku se však prý zatím proud utečenců příliš neztenčil.
Na makedonsko-řeckém hraničním přechodu Gevgelija zaregistrovali ve středu během 12 hodin příchod jen 540 uprchlíků. Dříve jich denně přicházelo až 8000, i více. Makedonie se rozhodla pouštět jen Syřany, Iráčany a Afghánce v polovině listopadu poté, co se proslechlo, že stejný krok hodlají učinit Rakousko a Slovinsko.
Přes zavřené makedonsko-řecké hranice se ve čtvrtek pokusily dostat stovky Maročanů, Alžířanů a Pákistánců. Imigranti strhávali ostnatý drát a požadovali, aby směli pokračovat v cestě na sever, vylíčila agentura Reuters. Někteří protestující migranti házeli po policii kamení, jiní padali na kolena a volali "Chceme do Německa!".
Jen několika jednotlivcům se podařilo proniknout do Makedonie, ale policisté je rychle zadrželi. Těžkooděnci obsadili asi čtyřicetimetrový úsek hranice, kde byl strhán ostnatý drát. Na místě byli i policisté ozbrojení útočnými puškami.
Zpomalení proudu migrantů na něco přes jeden tisíc zaznamenali tento týden i v Srbsku. Chorvatské úřady ve čtvrtek podle agentury APA sdělily, že ve středu přišlo ze Srbska 1800 nově příchozích a ve čtvrtek brzy dopoledne bylo v přijímacím centru ve Slavonském Brodu jen pět lidí.
Do Slovinska během středy dorazilo 2700 nových uprchlíků. Ve čtvrtek ráno ale i tamní centra téměř zela prázdnotou. Podle slovinské policie ve středu odešlo do Rakouska přes 3300 migrantů.
Bavorské úřady ale podle agentury DPA ve čtvrtek sdělily, že množství přicházejících imigrantů zatím moc nekleslo. Mluvčí spolkové policie v Mnichově ráno uvedla, že během středy přešlo hranice do Bavorska asi 6050 lidí. V posledních dnech je to "téměř konstantní počet", poznamenala. "Žádný účinek špatného počasí jsme zatím nezaznamenali," dodala.
Odmítnutí azylanti nemají v Nizozemsku právo na základní péči
Odmítnutí žadatelé o azyl nemají v Nizozemsku právo ani na základní péči. Rozhodl tak ve čtvrtek nejvyšší správní soud v Haagu, když odmítl zrušit sporné vládní nařízení, informovala agentura Reuters. Stát může poskytnutí péče podmínit spoluprací neúspěšného uchazeče o azyl při vyhoštění.
Opatření, které zavedla vláda konzervativce Marka Rutteho, neodporuje podle nejvyššího správního soudu Evropské úmluvě o lidských právech, jak tvrdily některé nevládní organizace či církve.
Nizozemská vláda tak má podle soudu právo požadovat na neúspěšném žadateli o azyl, kterému poskytuje útočiště, "spolupráci při odchodu z Nizozemska". Za ni mu pak může poskytnout "postel, koupel a chléb" (bed, bad, brood).
Rozhodnutí Rutteho kabinetu odpírat neúspěšným žadatelům o azyl základní péči kritizoval v létě mimo jiné výbor Organizace spojených národů pro odstranění rasové diskriminace.
"Kdo lidem odmítá poskytnout přístřeší a stravu, porušuje lidskou důstojnost," kritizovala ve čtvrtek rozhodnutí soudu nizozemská protestantská církev. Humanitární organizace i zástupci obcí se obávají, že odmítnutí žadatelé o azyl budou nuceni žít na ulici. Nizozemská vláda už totiž dříve zakázala ubytovávat ilegální imigranty.
