Polovinu českých Romů se dosud nepodařilo začlenit do společnosti. Za posledních deset let se v zemi zdvojnásobil počet ghett. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) teď plánuje poslat do vyloučených lokalit až 10 miliard z evropských fondů. O pomoc s bydlením, prací nebo vzděláváním chudých se v průběhu pětiletého období bude moci přihlásit 70 obcí.

Ministr si hodně slibuje také od inkluzivního vzdělávání, které na školách odstartuje v příštím školním roce. "Nemůžeme přenášet sociální vyloučení do další generace," říká. 

Vláda do ghett vysílá Agenturu pro sociální začleňování. Její zaměstnanci mají na starosti vždy jednu až dvě lokality. Fungují jako prostředníci, kteří se snaží svést dohromady místní úřady, neziskovky nebo školy a zajistit co možná nejširší přístup.

Často začínají bydlením. "V bytě ale potřebuji nějakou sociální práci pro občany, které tam umístím. Proto aby člověk dokázal samostatně bydlet a neměl žádné dluhy,  je ideální, aby pracoval. Je-li to rodina s dětmi, které docházejí do školy, rád bych, aby docházely v místě nebo v dosahu a dostaly kvalitní inkluzivní vzdělávání," vyjmenovává ředitel agentury Radek Jiránek.

V příštích letech se agentura chce zaměřit hlavně na to, aby zapojila do dění samotné chudé. "Co se v minulém období nepovedlo, je to, abychom naslouchali hlasům lidí, kteří jsou postižení chudobou a sociálním vyloučením, abychom je více vtáhli do hry a třeba je zaměstnali v sociálních firmách," vysvětlil Jiránek. Podle něj je ale také potřeba zapracovat na tom, aby agentura dostala na svou stranu většinovou společnost.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Částečně se to podařilo třeba Michalu Kandlerovi, který jménem agentury pomáhal v západočeských Žluticích a okolí. "Povedlo se, že na městské pouti poprvé hrála místní romská kapela. Sešli se tam všichni obyvatelé, Romové i Neromové. To byl takový první zlomový moment. Mně to přišlo banální, ale lidé z města říkali: Tohle se tu ještě nikdy nestalo a znamená to, že se tu něco mění," popisuje Kandler.

Podle osobních vzpomínek pracovníků vládní agentury se úspěšnost začleňování hodnotí obtížně. Moc jiných nástrojů ale zatím k dispozici není. Agentura umí leda spočítat, kolik plánů, analýz nebo projektů pomohla obcím sepsat. "Ale už neumíme změřit dopad opatření na občana a na sociálně vyloučenou lokalitu. Kolik lidí dostalo práci, kolik lidí dokončilo vzdělávání, kolik lidí kvalitně bydlí... Je to úkol pro další období," říká ředitel Jiránek.

Několik pozitivních příkladů ale i bez podrobnějšího hodnocení dovede vyjmenovat. Práce agentury je podle něj znát třeba v Kadani, Štětí nebo ve Velkých Hamrech.

"Bez agentury bychom asi nevěděli, z jaké strany to uchopit. Nasměrovala nás správným směrem, jak fungovat a jak zapojovat romskou menšinu do života v obci. Ukázali nám, kam se podívat, co zkusit využít," popisuje Dana Lejsková ze sociálního odboru ve Velkých Hamrech. V obci nedaleko Tanvaldu stojí nové sociální byty a policii pomáhají asistenti.

Vedle malých lokalit si o pomoc už začala říkat i velká města, jako je Brno nebo Ostrava. Pro užší kontakt s místy po celé republice agentura zřizuje tři regionální pobočky - jednu v Ústí nad Labem, další v Praze a Ostravě.

Vyloučených lokalit je v Česku přes 600 na území skoro tří stovek obcí. Podle studie, kterou si letos nechalo vypracovat ministerstvo práce a sociálních věcí, v nich žije celkem 115 tisíc lidí.

Dienstbier si dobře uvědomuje, že výsledky se jen těžko dostaví ještě za jeho působení v úřadu. "Samozřejmě, i když se bude integrační politika dařit, tak je to dlouhodobý proces. Nedá se očekávat, že se někde situace změní v řádu několika měsíců. Ale v obcích, kde se místní politici rozhodli jít integrační cestou, jsou po dvou třech letech vidět změny k lepšímu a snížení sociálního napětí," je přesvědčený ministr.

Související