Vojenskou raketovou základnu na hřebenech brdských lesů zvanou Klondajk potkal podobný osud jako mnoho dalších armádních objektů. Po odchodu vojáků na přelomu tisíciletí dlouho chátrala.

Teď, po čtrnácti letech, se na kopce nedaleko Dobříše na Příbramsku lidé vracejí. Nemají už ale na ramenou výložky. Místo důstojníků, kteří uměli sestřelit nepřátelské letadlo, se tady budou potkávat chytré hlavy - šikovní výzkumníci hlavně z řad vysokoškoláků, kteří budou moci všechny své nápady vyzkoušet v praxi.

Soukromá společnost Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš, která úzce spolupracuje s předními vysokoškolskými výzkumnými a vývojovými pracovišti, postavila na části jedenáctihektarového pozemku ukrytého na vrcholcích Brd jeden z nejmodernějších vědeckotechnických parků v Evropě. Přišel na 280 milionů korun.

"Šedesát procent šlo z evropských dotací, část nákladů zaplatili soukromí investoři a zbytek půjčila banka," říká Lumír Žila, zástupce skupiny investorů, která park koncem tohoto týdne slavnostně otevřela. Do jara zatím pojede ve zkušebním provozu.

Aktuálně v parku probíhá několik inovativních projektů. Testují se solární panely s vysokou tepelnou odolností až 200 °C nebo nanotechnologie, které se dají využít při výrobě léčiv.

Filozofie projektu je založena na přísné ekologii a co nejmenší energetické náročnosti. Výzkumný objekt s desítkami laboratoří, dílen a kanceláří navrhl architekt Ondřej Duchan tak, aby byl energeticky soběstačný. Elektřinu a teplo si tak na Klondajku umějí vyrobit sami.

"Spustili jsme biomasovou stanici na zpracování dřevěné štěpky a nyní jsme kompletně nezávislí na externích zdrojích," upřesnil Duchan s tím, že funkční je už i linka na výrobu briket.

Jak si poradit s odpadky

Do budoucna chtějí jít odborníci ještě dál: pokusit se kompletně zpracovat veškerý odpad. Napřed ho roztřídit a dál využít všechno, co jde. "Naším cílem je, aby se nic neskládkovalo. Pokud se nám v tomto experimentu povede vytvořit bezodpadové hospodářství, budeme ho pak nabízet jako hotový projekt obcím a menším městům," dodal Žila.

Počítají ale i s dalšími pokusy. Chtějí například propojit chov ryb se stavbou experimentálního skleníku. V něm by rybí trus posloužil jako hnojivo pro zeminu. Ani trocha umělé chemie při pěstování rostlin. "Vše, co se týká obnovitelných zdrojů, lze v parku prakticky zkoušet. To je velká výhoda," podotkl Milan Kymlička, spolu s Žilou duchovní otec projektu.

Inkubátor pro nové firmy

Kromě studentů tady najdou útočiště i začínající firmy - součástí objektu je podnikatelský inkubátor. Kancelář už si tu pronajali například nadaní strojní inženýři Petr Zikmund a Marek Česal, kteří se zabývají trojrozměrným tiskem z kovů. Na přístroji za dvacet milionů korun dokážou vyrobit podle přání zákazníka takřka jakékoliv kovové předměty. Moderní technologií tak vytlačují běžný postup -  obrábění u soustruhu.

"Díky unikátní technologii dokážeme dodat výrobek do dvou dnů," říká Petr Zikmund.

Na Klondajku nabízejí mladým vědcům nejen zázemí, ale radí jim i se získáním dotací nebo jim pomáhají oslovovat investory.

V Česku v posledních letech vyrostly i další podobné parky navázané na univerzity nebo velké firmy. Některé z nich se ale brzy dostaly do problémů.

Především ty, které provozuje obecně prospěšná společnost Energoklastr. Spory uvnitř společnosti ochromily po pár měsících provozu park v Jihlavě za 400 milionů korun, který se dostal do insolvence.

V bývalém armádním objektu v Milovicích na Nymbursku pak je kvůli finančním problémům zastavená stavba parku s unikátním větrným tunelem, kde měly automobilky testovat aerodynamiku nově vymyšlených vozů.

Bělobrádek: Spolupráce vědců a firem je mizivá

Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek navíc nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že v Česku nedaří propojovat vědu a výzkum s firmami. Ukázala mu to analýza, kterou si nechal zpracovat.

Přestože je ve vědě zaměstnaných přes devadesát sedm tisíc lidí a do inovací u nás proudí srovnatelné množství peněz jako v Rakousku, výsledků je méně.

"Chybějí výsledky aplikovaného výzkumu, máme pořád málo patentů, malou spolupráci mezi firmami a vědeckými institucemi," vyjmenovává klíčové problémy Bělobrádek.

Právě poslední zmíněné trápí vicepremiéra nejvíc. Zatímco soukromníci investovali v roce 2013 do bádání 42 miliard korun, veřejné vědecké ústavy na něj vydaly 35 miliard. A společné výdaje se překrývají jen v jedné miliardě.

Související