Státem uznané velikonoční svátky se příští rok rozšíří o Velký pátek. Senát to ve středu schválil nejtěsnější většinou v rámci novely, kterou nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Lidé tak budou mít 13 dnů pracovního klidu.

Řada senátorů chtěla novelou 17. listopad, který je Dnem boje za svobodu a demokracii, opět oficiálně připomínat i jako Mezinárodní den studentstva. Na hlasování o toto doplnění se ale nedostalo, stejně jako na návrh Zdeňka Škromacha (ČSSD), aby se Mezinárodní den seniorů připomínal 1. října jako oficiální významný den.

Velký pátek, který připomíná biblické ukřižování Ježíše Krista, je svátkem v řadě evropských států. Patří mezi ně například Německo, Rakousko, Slovensko a skandinávské země.

Předkladatelé v čele s KDU-ČSL připomenuli, že Velikonoce, podobně jako Vánoce pokládají za významné svátky vzhledem ke kulturní tradici a zvykům i ateisté.

Autoři argumentují i sociální stránkou zařazení Velkého pátku mezi svátky, které jsou dny pracovního klidu. V základních a středních školách jsou v tento den prázdniny a novela by rodinám umožnila strávit čas společně, uvedl předseda lidoveckých poslanců Jiří Mihola.

HNDomácí na Twitteru

Domácí rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Připomenul, že Velký pátek byl státním svátkem i v někdejším Československu. Zrušen byl až za komunistického režimu v roce 1951. Obnoven by měl být už příští rok vzhledem k tomu, že zákon má začít platit dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Ministerstvo financí podle důvodové zprávy spočítalo, že den volna by ekonomiku připravil o 0,4 procenta ročního hrubého domácího produktu. Reálný dopad by prý ale byl podle jiných výpočtů mnohem nižší, nejvýše 0,1 procenta.

Dopady na hospodářství by tak byly údajně zanedbatelné. Právě ekonomickými dopady dalšího volného dne argumentovali v minulosti odpůrci rozšiřování státem uznávaných svátků.

Související