České mzdy jsou až o pětinu nižší, než by na první pohled odpovídalo výkonu ekonomiky, a podobně jsou na tom i další země visegrádské čtyřky, tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko. Všechny tyto země patří k členům Evropské unie, kteří mají nejmenší podíl mezd na hrubém domácím produktu.
Ukazuje to analýza, kterou zpracoval hlavní ekonom evropské sekce Úřadu vlády Aleš Chmelař. Visegrádská čtyřka vykazuje o deset procentních bodů menší poměr mezd k HDP, než je průměr EU. Ten podle údajů Evropské komise činí v letošním roce v celé EU 55,8 procenta, zatímco v ČR jde jen o 47 procent. Na podobné úrovni se držela i v uplynulých deseti letech.
Důvody jsou různé. Mezi ty objektivní patří i to, že je Česko tradiční průmyslovou zemí. Průmysl má vyšší nároky na kapitál než například služby. Méně vydělaných peněz pak zbývá právě i na mzdy.
Pokud by šel v Česku na mzdy obdobný podíl toho, co se v zemi vyrobí, jako na západě, tak by firmy zaměstnancům vyplatily na mzdách celkem o 400 miliard korun ročně více.
Průměrná měsíční mzda by pak podle Chmelařova odhadu byla měsíčně vyšší zhruba o pět tisíc korun, takže by činila zhruba 31 tisíc korun.
V Česku ale zmíněná částka neputuje na mzdy, místo toho plyne hlavně vlastníkům firem. Česko je totiž nejprůmyslovější zemí EU – průmysl se na tuzemské podnikové ekonomice podílí 47,3 procenta, zatímco třeba v Německu jde o 40,2 procenta. A průmysl je náročnější na fyzický kapitál, jako jsou například budovy, stroje a dopravní prostředky, než služby.
"Poměr mzdy vůči HDP je závislý na struktuře ekonomiky. Pokud převažuje průmysl, tak bude mít nižší poměr než u ekonomik, kde převažují služby, které v průměru nevyžadují na začátku tak velké kapitálové investice," souhlasí ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Kromě toho má na nižší podíl mezd na HDP vliv i klesající počet odborářů, kteří růst mezd tradičně prosazují. Zatímco ve Švédsku či Finsku je v odborech zapojeno více než šedesát procent pracovníků, v Česku je to jen 13,4 procenta. V roce 1995 přitom podíl činil ještě 43 procent. Pokles potvrzuje i průzkum HN – počet odborářů podle něj během posledních dvaceti let klesl z 2,6 milionu na přibližně 460 tisíc, tedy o 82 procent.
Další příčinou nízkého podílu mezd na HDP mohou být vysoké náklady na práci v ČR. Kromě hrubých mezd sem patří i sociální a zdravotní pojištění.
Že dostávají Češi z toho, co vyrobí, méně než například Němci, potvrdil na páteční konferenci "Odpovídají mzdy výkonu ekonomiky zemí V4?" i Martin Myant z Evropského odborového institutu. "Německo má třikrát vyšší hodinovou cenu práce než česká ekonomika," říká s tím, že například v automobilovém průmyslu je přitom podle něj obsah práce v obou zemích pravděpodobně velmi podobný.
Podle Chmelařovy analýzy rostla produktivita práce v zemích visegrádské čtyřky v obdobích mimo recese téměř bez výjimek rychleji než mzdy.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.
Jak upozorňuje Sklenář, ve třetím čtvrtletí rostl objem vyplacených mezd o 5,4 procenta, tedy rychleji než nominální HDP. "Pokud bychom měli dohnat průměr EU, musel by být tento růst systematický dalších nějakých dvacet let," říká ale Chmelař.
Pokud by inflace činila dvě procenta a HDP rostl o dvě procenta, musely by se podle něj mzdy každý rok zvýšit o šest procent. "Odstranit" mezeru by ale podle Sklenáře znamenalo zrušit relativní výhodu České republiky – že je posledních 150 let průmyslovou zemí.
"V rámci Visegrádu bychom měli vytvořit koordinační radu pro rozvoj ekonomiky a zvyšování životní úrovně," navrhl také předseda Senátu Milan Štěch. Důvodem nízkého ohodnocení práce v regionu střední Evropy podle něj může být i to, že si jednotlivé země nekoordinovaně konkurují. "Což tlačí mzdy směrem dolů ke škodě občanů celé visegrádské čtyřky," dodává předseda Senátu.
