Dolní komora ruského parlamentu, Duma, schválila zákon, který Rusku umožňuje neplnit verdikty mezinárodních justičních orgánů, zejména Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). O tom, zda splnit či nesplnit rozhodnutí mezinárodních soudů, má podle nového normativního aktu rozhodovat Ústavní soud Ruské federace.
Základním principem při rozhodování vrcholné ruské soudní instance o mezinárodních rozsudcích má být napříště "nadřazenost ústavy Ruské federace". Podle agentury Interfax je součástí změn také zapracování odpovídajících úprav do základního zákona země.
Předkladatelé návrhu se dušují, že schválené změny nijak nezpochybňují respektování mezinárodních závazků Ruskem. "Veškerá naše činnost je zaměřena na plnění mezinárodních dohod," prohlásil spoluautor zákona, předseda ústavního výboru dolní komory Vladimir Pligin.
Nicméně navrhovatelé se netají tím, že nová právní úprava má zajistit "právní svrchovanost Ruské federace" a pomoci "čelit tendenčním rozsudkům" vymáhajícím od Ruska vysoké kompenzace ze státního rozpočtu.
Rusko podepsalo evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1996. Její ratifikací Moskva uznala jurisdikci štrasburského soudu a zavázala se plnit jeho rozhodnutí.
ESLP loni Moskvě nařídil zaplatit 1,9 miliardy eur (asi 51 miliard korun) akcionářům někdejší největší ropné společnosti Jukos, kterou stát po uvěznění ropného magnáta a oponenta Kremlu Michaila Chodorkovského zničil. Rusko se odvolalo, ale odvolání bylo zamítnuto. Ruské ministerstvo spravedlnosti pak prohlásilo, že další kroky Moskvy budou vycházet ze suverénních zájmů Ruska a z ruské ústavy.
Moskva také odmítá verdikt arbitrážního soudu v nizozemském Haagu, který loni v červenci nařídil Moskvě vyplatit akcionářům za vyvlastnění ropné společnosti Jukos 50 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun). Podle verdiktu úředníci podřízení prezidentovi Vladimiru Putinovi zmanipulovali právní systém s cílem nechat firmu zbankrotovat. Putin ale následně dal na vědomí, že Rusko jurisdikci haagského soudu neuznává.
Přijetí nového zákona přišlo ve stejný den, kdy ESLP odsoudil Rusko za další porušování lidských práv a dal za pravdu ruskému občanovi Romanu Zacharovovi, jenž si stěžoval na tajné odposlechy mobilních telefonů v Rusku. Soud ve verdiktu zveřejněném na internetu konstatoval, že systém tajného odposlouchávání uplatňovaný v Rusku porušuje právo na respektování soukromého života a korespondence.
